Princezna a víla

Franz Georg Brustgi

b yla jednou jedna královna, která žila v jednom nádherném zámku uprostřed velkého a překrásného parku, ve kterém se každý den jen tak pro radost a osvěžení celé hodiny procházela. Ale nejraději se všeho se zdržovala u modravého jezera, které leželo ukryté mezi vrbovím v lese. Z průzračné jezerní hlubiny ji častokrát tajně pozorovala víla, která si tu krásnou lidskou ženu zamilovala. Když jednoho dne opět královna seděla na břehu, vodní žínka se vynořila, posadila se vedle ní a přátelsky si spolu povídaly. Od té chvíle se na tom místě pravidelně setkávaly, a tak se spřátelily, že víla navrhnula, že by mohla být jednou kmotrou první královniny dcerušky. Královna tuto nabídku vděčně přijala, a když za nedlouho poté povila děvčátko, pozvala vílu ke křtu. Když nastal den křtu a královna vše připravila, otevřely se dveře a dovnitř vstoupila víla. Její obličej byl bílý a něžný jako leknín a její postavu halil jemný stříbřitý háv. Nesla pak dítě ke křtu a jako dárek vložila do kolébky tři malinká ptačí vajíčka. „Opatruj je dobře, jednou je bude dcerka potřebovat.“ a potom všem zmizela z očí jako mléčný závoj.

p rincezna neměla ještě ani dva roky, když její matka zemřela na horečnatou nemoc a král si přivedl jinou ženu. Ale macecha nemohla dítě zemřelé královny vystát, nestarala se o něj a přenechala vše chůvě, která s ním chodívala na procházku do parku, a častokrát ho nechala dlouhé hodiny hrát si samotné nedaleko jezera. Tu pokaždé vystoupila na břeh víla, starostlivě svoji kmotřenku střežila a vyprávěla jí rozličné krásné a veselé příběhy.

k dyž princezna povyrostla, stalo se jednoho dne strašlivé neštěstí. Zemí se přehnala obrovská bouře a do zámku uhodil blesk, zabil krále a od toho ohně lehl celý zámek popelem. Naštěstí princezna zachránila tři ptačí vajíčka. S nimi v ruce spěchala celá nešťastná k jezeru, volala kmotřičku a vyprávěla jí o tom, co ji potkalo. Ale víla ji těšila: „Dokud máš ta tři vajíčka, jsi bohatá dost. Ukrývají tři přání, která se ti vyplní ihned, jakmile je vyslovíš. Ale nepromarni je lehkomyslně, nýbrž je použij uváženě a to poslední si nechej jen pro nejvyšší nouzi. “ Princezna své dobré kmotřičce srdečně děkovala a slíbila jí, že bude mít její rady na paměti. „Nyní jdi tímto lesem,“ řekla víla: „brzy přijdeš k jednomu krásnému zámku. Tam jdi dovnitř a nechej se najmout za děvečku, nebude ti to ke škodě.“

Tak sama samotinká dívka putovala hlubokým černým lesem. Byla už na cestě celý den a tu potkala nějakou prostou selskou dívku, a protože měla obavy, že by ji podle jejího vznešeného šatu mohli na tom zámku poznat a kvůli tomu by ji nechtěli vzít za děvečku, zeptala se toho děvčete, zda by nechtěla svoje obyčejné selské šaty vyměnit za ty její. „Ach, proč ne, milá slečno.“ odvětila vesničanka a vyměnila svoje šedivé pracovní šaty za krásný hedvábný královský oděv. „Nu, nyní mne nikdo nepozná.“ pomyslila si princezna a putovala dál lesem, dokud konečně nepřišla k zámku, který byl zvenčí tak nádherný, že v něm jistě musí žít nějaký král. Vešla dovnitř a ptala se, zda nepotřebují děvečku. Ale ano, děvečku by potřebovali, ale protože princezna vyhlížela příliš mladě a jemně, nechtěli ji zprvu vzít. Ale ona se nedala odbýt, přála si jen nepatrnou mzdu a slibovala, že udělá jakoukoliv práci na dvoře i v domě. Tak nakonec směla zůstat, ale musela svýma jemnýma bílýma rukama dělat ty nejhorší práce, takže za nějaký čas ji ruce zdrsněly a bílé tváře na slunci zhnědly. Ale sloužila ochotně a pilně a byla ustavičně ke každému milá.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

u plynulo dlouhých sedm let, když tu si králův syn usmyslel, že se ožení. Aby si vybral tu nejkrásnější ženu, uspořádal velkou slavnost, na kterou byly pozvány všechny vznešené a urozené dcery z královské říše. Když se všichni nádherně odění hosté sjížděli na zámek, princezna, která byla v kuchyni za tu nejposlednější děvečku, si pomyslela: „To by bylo krásné, kdybych mohla být v sále u tance!“ Smutně seděla v koutku u pece a přemýšlela. Tu jí najednou přišla na mysl její tři přání, a protože nedokázala svoji touhu více ovládat, vplížila se do komůrky, umyla se a učesala a pak si přála stříbrné šaty a k tomu šperky, jak se patří. V mžiku ležely na stole a byly zrovna tak krásné, jak si je sama vysnila. S radostí si je oblékla, obhlédla se ještě jednou v zrcadle a pospíchala do sálu. Ta krásná neznámá dívka se princi tak líbila, že se celý večer zdržoval nejraději u ní a také s ní nejvíce tancoval. Zatímco princ pak vedl k tanci nějakou urozenou slečnu, vyplížila se princezna ze sálu a běžela do své komůrky. Tam ukryla nádherné šaty pod postel, natáhnula si svoje ošklivé a šla do práce jako dřív.

z a čtyři týdny princ opět pořádal slavnost a děvečky si jedna druhé vyprávěly, že si chce toho večera vybrat svoji budoucí ženu. Když se setmělo, pospíchala princezna do komůrky a vyslovila druhé přání. Tentokrát si přála šaty ze zlata, zlaté střevíčky a šperk z těch nejvzácnějších diamantů. V mžiku vše leželo na židli, oblékla se a vstoupila do slavnostně ozářeného sálu. Tu stanuli přítomné dámy a pánové nad tou přenádhernou cizí dívkou v ještě větším ohromení než prve a ze všech nejvíce sám princ. Ten se od ní po celý večer neodloučil a ke konci jí řekl, že ji má nejraději mezi všemi na celém světě. A kdyby i ona v něm našla podobné zalíbení, mohli by tento večer oslavit své zasnoubení. Ale ona odvětila: „To by bylo správné a dobré, ale já se bojím, že své slovo zrušíte, až se dozvíte, kdo jsem!“ „Ne! Tisíckrát ne!“ řekl princ: „Můžeš být, kdo chceš, já nemám nikoho tak rád jako tebe a bez tebe nemohu žít!“ Tak řekla své ano a poděkovala mu polibkem za prsten, který jí navlékl na prst na znamení jejich zasnoubení. Protože ji princ ale miloval, chtěl ji mít co nejdříve navždy u sebe, a tak řekl: „Svatba bude za čtyři týdny. Doprovodím tě ve zlatém kočáře taženém bělouši. Proto mi řekni, kdy bydlíš a jak se jmenuje tvůj otec.“ „Ach,“ řekla: „nechej mne odejít jako neznámou. Až se uvidíme do třetice, vše se dozvíš.“ Potom opustila sál, šla do své komůrky, drahocenný oděv dobře ukryla a natáhla si zase svůj obyčejný šat kuchyňské děvečky.

j ako voda utekly ty čtyři týdny a dříve než se nadála, byl tu svatební den. Vlastně by se měla od srdce radovat, ale naopak, byla smutná a zakřiknutá, neboť ji nejednou napadlo, že musí vypotřebovat třetí a poslední přání, pokud se chce na svatbě ukázat, jak je dobrým zvykem, v bílých šatech. Ale své kmotře, té dobré víle, při rozloučení slíbila, že si je podrží, že to poslední přání bude opatrovat pro případ nejvyšší nouze, když už jiné záchrany nebude. Tak položila kouzelné vajíčko zpět do stříbrné dózičky a zůstala dál obyčejnou děvečkou v kuchyni, zatímco by mohla v sále zářit jako královská nevěsta. A ženich čekal a čekal celé hodiny a byl stále smutnější a nešťastnější, protože jeho milovaná nepřišla. A když se neukázala ani následujícího dne, tu si princ domyslel, že jeho nevěsta je mrtvá a opustila ho navždy. Tak se princ ze samého smutku a bolesti srdce těžce roznemohl, ležel ve vysokých horečkách a žádný lékař mu nedokázal pomoci.

o tom se v kuchyni doslechla i princezna, kterou teď trápily kruté výčitky, že si to poslední přání schovávala a na svatbě se neukázala. Nyní princ ležel na smrtelném loži a ona sama na tom nesla vinu, ač ho tak milovala. Dnem i nocí na něj myslela, plakala a přemýšlela, jak by mu pomohla a jak by se mu mohla dát poznat. Tu ji napadlo to poslední, tak opatrované přání, a ihned byla zase veselá, plná štěstí a naděje. Vzala vajíčko opatrně z dózy a řekla: „Chci pomoci princi, mému nejmilejšímu.“ Potom připravila posilňující polévku, nalila ji do stříbrné misky a dovnitř vhodila svůj zásnubní prsten. Nepozorovaně vyšla po schodišti vzhůru, zaklepala na dveře nemocného a tiše vstoupila dovnitř. „Co jsi mi přinesla?“ zeptal se slabým hlasem princ. „Snězte tuto polévku, milý princi. Udělá vám dobře!“ řekla láskyplně. Ačkoliv zprvu princ jen unaveně a odmítavě zakroutil hlavou, zkusil nakonec přece jen jednu lžičku, potom druhou a najednou mu polévka tak zachutnala, že vyjedl celou misku. Na jejím dně uviděl ležet prsten, který daroval své nevěstě. „Kde je ta, co hodila ten prsten do misky? Jdi děvče a najdi mi ji a rychle ji přiveď. Já se ti bohatě odměním.“

c elá šťastná běžela princezna do své komůrky, oblékla si zlaté šaty, ozdobila se drahocenným diadémem a předstoupila před postel nemocného. Tu princ poznal svoji nevěstu, objal ji, políbil a hned se cítil úplně zdravý. Nevěsta se ale naoko zlobila: „U tance sis mě tenkrát tak dlouho prohlížel a často a přece jsi mne nepoznal a nemiloval, když jsem před tebou stála jako prostá děvečka! Nemám pravdu, když ti řeknu, že si mne chceš vzít za ženu, když víš, kdo jsem? Copak nemůže i královská dcera chodit v šedivých šatech a sloužit za děvečku?“ Tu jí princ zavřel ústa polibkem a prosil ji nastotisíckrát za prominutí.

z a sedm dní slavili svatbu a byli po celý život ten nejšťastnější královský pár, o kterém se od pradávných časů vyprávějí pohádky. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka   Zpět


Stáhni eBook    -   Poslechni v MP3    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli e-mailem
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak měl pasáček královské štěstí - Ulrich Jahn
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons