O ptáku se zlatým peřím

Bratři Grimmové

b yl jednou před dávnými časy jeden král, který měl za zámkem překrásnou zahradu a na té rostl strom, který nesl zlatá jablka. Jak ta jablka dozrávala, pečlivě je přepočítali, ale hned druhého rána jedno chybělo. Když to oznámili králi, poručil, aby drželi po nocích pod tím stromem stráž. Král měl tři syny, a tak poslali za setmění do zahrady toho nejstaršího. Když byla ale půlnoc, nedokázal se princ ubránit spánku a dalšího rána opět chybělo jablko. Následující noci musel hlídat prostřední syn, ale tomu se nevedlo o mnoho lépe. Když uhodila dvanáctá hodina, usnul a ráno chybělo další jablko. Nyní přišla řada s hlídáním na třetího syna a ten se k tomu měl, ale král mu příliš nevěřil a myslel, že ten pořídí ještě méně než jeho bratři; ale nakonec právě tento obstál! Princ si sice pod strom také lehnul, ale hlídal a spánku se ubránil. Když odbila dvanáctá hodina, ve vzduchu to zašumělo a zasvištělo a v jasném měsíčním světle uviděl princ ptáka, jehož peří zlatě zářilo, který se snesl na strom a chtěl zrovna uklovnout další jablko, když na něj princ vystřelil šíp. Pták sice uniknul, protože šíp zasáhnul jen peří, ale dolů se sneslo jedno zlaté péro. Jinoch ho zvednul, druhý den přinesl králi a vyprávěl mu, co se v noci stalo. Král svolal své rádce a kdekdo ho ujišťoval, že jedno takové péro má větší cenu než celé království. „Je-li tak drahocenné jediné péro,“ řekl král: „to mi mnoho nepomůže, chci a musím mít celého ptáka!“

t ak se nejstarší syn, který spoléhal na svoji chytrost a byl přesvědčen, že toho zlatého ptáka najde, vydal na cestu. Když urazil pěkný kus cesty, uviděl na okraji lesa sedět lišáka, strhnul z ramene pušku, přiložil ji k líci a zamířil. Tu lišák zvolal: „Nestřílej, já ti za to dám dobrou radu. Jsi na cestě za zlatým ptákem a dnes večer přijdeš do vesnice, kde stojí proti sobě dva hostince. Jeden září do dáli a je v něm veselo, ale tam nechoď, jdi do toho druhého, který se ti bude zdát horší.“ „Copak mi může takové pošetilé zvíře udělovat rozumné rady?“ pomyslel si princ a zmáčknul spoušť. Lišáka ale minul, ten stáhnul ocas a upaloval do lesa. Potom se princ opět vydal na cestu a večer přijel do vsi, kde proti sobě stály dva hostince. V tom jednom se zpívalo a výskalo, ten druhý byl však tichý a k tomu ubohého a ponurého vzezření. „To bych byl věru ale hlupák,“ pomyslil si: „kdybych šel do hostince dobrého tak pro žebráky.“ A šel do toho zapovězeného a tam pro samé výskání a pískání zapomněl nejen na zlatého ptáka, ale i na svého otce a i na všechna dobrá naučení. Když uplynul nějaký čas a nejstarší princ stále nepřicházel domů, tu se vypravil na cestu ten druhý, aby též hledal zlatého ptáka. Jako starší bratr potkal i on lišáka a ten mu dal dobrou radu, které se tento ovšem nedržel. Když přišel k těm dvěma hostincům, starší bratr stál zrovna u okna, ze kterého zněla hudba, zpěv a jásot, a zavolal na něj. Princ neodolal a šel dovnitř, aby tam trávil čas jen v samých radovánkách.

o pět uplynul nějaký čas, tu chtěl vytáhnout do světa ten nejmladší, aby vyzkoušel svoje štěstí, ale otec ho nechtěl pustit. „To je naprosto k ničemu,“ řekl si: „ten je schopný najít zlatého ptáka ještě méně než jeho bratři, a když ho potká nějaké neštěstí, nebude si vědět rady; to je ta jeho největší chyba.“ Ale nakonec, protože neměl klidu, nechal prince jít. U lesa opět seděl lišák, prosil o život a rozdával dobré rady. Nejmladší princ byl jinoch dobromyslný, a tak řekl: „Buď klidný, lišáčku, já ti neublížím.“ „Toho nebudeš litovat,“ odvětil lišák: „abys tam byl rychleji, sedni si na můj ocas.“ A sotva princ dosednul, lišák vyrazil a běžel přes hory a doly a vítr jim čechral vlasy. Když přiběhl lišák k vesnici, jinoch sestoupil, následoval jeho dobrou radu a vešel, aniž by se rozhlížel, do toho obyčejného hostince, kde v klidu přenocoval.

d ruhého dne, když vyšel do polí, čekal tam lišák a řekl: „Teď ti řeknu, co máš udělat. Půjdeš rovnou za nosem k jednomu zámku, před kterým leží houf vojáků, ale tím se netrap, neboť budou spát, jdi jejich středem rovnou do zámku a projdi všemi komnatami, k posledku přijdeš do jedné, ve které bude viset v dřevěné kleci zlatý pták. Vedle stojí nádherná zlatá klec, ale střez se toho, že bys toho ptáka vyňal z jeho ubohé klece a dal do té nádherné, zle by se ti pak vedlo.“ Po těch slovech lišák natáhnul ocas a princ si na něj sednul. Běželi cestou necestou a vlasy jim ve větru vlály. Když dorazili k zámku, našel princ vše tak, jak mu lišák řekl. Přišel do komnaty, kde byl zlatý pták v dřevěné kleci a zlatá klec stála vedle; ležela tam i ta tři zlatá jablka. Tu si princ pomyslel, že by bylo věru směšné a nepatřičné, kdyby tak krásného ptáka nechal v té obyčejné a ošklivé kleci, otevřel dvířka, ptáka popadnul a posadil ho do zlaté klece. V tom okamžiku se pták dal do pronikavého křiku, vojáci se probudili, vrazili dovnitř a odvedli prince do vězení. Druhého dne byl předveden před soud, a když vše vypověděl, odsoudili ho k smrti. Tu mu král pravil, že mu daruje život, ale musí mu přivést zlatého koně, který je rychlejší než vítr; pak dostane za odměnu zlatého ptáka. Princ se tedy vydal na cestu, ale nebylo mu do kroku, nebylo mu do skoku, neboť kde měl hledat zlatého koně? Tu pojednou uviděl svého starého přítele lišáka, jak sedí u cesty. „Vidíš,“ řekl lišák: „tak se to stalo, protože jsi mne neposlechl. Ale nevěš hlavu, já tě v tom nenechám, poradím ti, jak získáš zlatého koně. Musíš se vydat rovnou na cestu, až dorazíš ke stáji, ze které toho koně ukradneš. Před dveřmi budou ležet pacholci, ale budou tvrdě spát, takže budeš moci v klidu vyvést koně ven. Ale musíš se mít na pozoru, osedlej ho tím ošklivým sedlem ze dřeva a kůže a ne tím zlatým, které tam také visí, jinak se ti zle povede.“ Potom lišák vystrčil ocas, princ se posadil a utíkali přes hory a lesy, až jim vlály vlasy ve větru. Vše bylo tak, jak lišák řekl.

p rinc vešel do stáje, kde stál zlatý kůň. Když mu chtěl nasadit to obyčejné sedlo, tu si pomyslel: „Takové krásné zvíře bych měl zneuctít tím, že bych tu to krásné sedlo, které mu po právu náleží, nechal ležet?“ Jen se ale zlatým sedlem koně dotknul, dal se tento do tak hlasitého řehtání, že se pacholci probudili, prince dopadli a uvrhli ho do žaláře. Druhého dne byl před soudem odsouzen k smrti, ale král mu slíbil život a k tomu zlatého koně, pokud mu přivede krásnou princeznu ze Zlatého zámku. S těžkým srdcem se vydal jinoch na cestu, ale ke svému štěstí opět potkal věrného lišáka. „Měl bych tě ponechat tvému nešťastnému osudu,“ řekl lišák: „ale mám s tebou slitování a ještě jednou ti v nouzi pomohu. Tato cesta tě zavede rovnou ke Zlatému zámku. Dorazíš tam večer a v noci, když vše ztichne, se krásná princezna vydá do lázní, aby se tam vykoupala. A když vyjde, tu k ní přiskoč a dej jí polibek, pak tě bude muset následovat a ty ji můžeš odvést, ale nedopusť, aby se před odchodem loučila s rodiči, sice se ti zle povede.“ Pak vystrčil lišák svůj ocas, princ se posadil a uháněli přes hory i doly, až jim vítr svištěl kolem uší.

k dyž dorazili ke Zlatému zámku, bylo vše tak, jak to lišák vypověděl. Princ počkal do půlnoci, a když bylo vše v hlubokém spánku a krásná panna se vydala do lázně, tu vyskočil a políbil ji. Princezna řekla, že s ním ráda půjde, ale úpěnlivě ho prosila, aby ji dovolil rozloučit se s rodiči. Zprvu jejím prosbám odolával, ale když stále plakala a nakonec mu padla k nohám, souhlasil. Sotva panna stála u postele svého otce, tak se tento probudil a s ním i všichni ostatní, kteří v zámku byli, a jinocha popadli a vrhnuli do vězení. Druhého dne mu král řekl: „Tvůj život je ztracen, ale můžeš získat milost, když do osmi dnů odklidíš horu, která leží před mým oknem a přes kterou nevidím. Pokud se ti to podaří, dostaneš za odměnu moji dceru.“ Princ se dal do kopání a kopal a odhazoval zemi bez přestání, ale když se po sedmi dnech podíval, jak málo toho vykonal, všechna ta jeho práce byla jako nic, tak upadl do smutku, ve kterém pomalu ztratil všechnu naději. Večer sedmého dne se ale objevil lišák a řekl: „Sice si nezasloužíš, abych ti opět pomáhal, ale teď jdi spát, já to za tebe dodělám.“ Druhého dne, když se princ probudil a podíval se z okna, hora tam nebyla. Radostně běžel ke králi a hlásil mu, že podmínku splnil a králi nezbylo, než dodržet slovo a dát mu svoji dceru.

t ak se ti dva vydali na dalekou cestu a za nedlouho k nim přišel věrný lišák a řekl: „To nejlepší sice už máš, ale k panně se Zlatého zámku patří i zlatý kůň.“ „Ale jak ho získám?“ ptal se jinoch. „To ti hned řeknu,“ odvětil lišák: „nejprve přiveď králi, který tě poslal do Zlatého zámku, krásnou pannu. Bude radostí bez sebe a rád ti dá zlatého koně, aby sis ho odvedl. Ihned na něj vyskoč a se všemi se rukoudáním rozluč, nakonec s krásnou pannou a jak ji budeš držet, vytáhni ji k sobě na koně a uháněj odtamtud, co to půjde. Však tě nikdo nedohoní, aby ti ji vzal, neboť zlatý kůň běží rychleji než vítr.“ Princ to všechno šťastně vykonal a ujížděl s krásnou pannou na zlatém koni pryč. Lišák za nimi nezůstal pozadu a řekl: „Teď ti ještě pomohu ke zlatému ptáku. Když budeš v blízkosti zámku, kde mají zlatého ptáka, nechej pannu sesednout, já ti ji pohlídám. Potom jeď na zlatém koni na královský dvůr. Až ho uvidí, samou radostí ti hned přinesou zlatého ptáka. Jakmile budeš držet klec v rukou, tak ujížděj pryč.“ Když i tento úkol šťastně splnil, jel princ se svými poklady domů a lišák mu řekl: „Nyní mě musíš zaplatit za moje služby.“ „Co si přeješ?“ zeptal se jinoch. „Jakmile přijedeme do lesa, tak mě zastřelíš a usekneš mi hlavu a tlapy.“ „To by bylo pěkné poděkování,“ zděsil se princ: „je zhola nemožné, abych něco takového učinil.“ Lišák řekl: „Když to nechceš udělat, tak tě musím opustit, ale před tím, než odejdu, dám ti ještě jednu dobrou radu. Před tímto tě varuji, nekupuj maso ze šibenice a nesedej si na okraj studny.“ S těmi slovy odběhl do lesa. Jinoch si pomyslil: „To bylo věru zvláštní zvíře, vedlo takové podivné řeči. Kdo by kupoval maso ze šibenice a chuť sedat si na okraj studny, ta na mne věru ještě nikdy nepřišla.“

t ak jel dál a cesta ho zavedla do té vsi, kde zůstávali jeho dva bratři. Vládlo tam velké pozdvižení a lidu srocení, a když se ptal, copak se to děje, dozvěděl se, že právě mají pověsit dva provinilce. A když přijel blíže, tu uviděl, že ti dva jsou jeho bratři, kteří ve vsi tropili jen rozličná lotrovství a všechno své jmění prohýřili. Ptal se, zda by je nemohl nějak vysvobodit. „Když za ně zaplatíte,“ řekli mu lidé: „ale proč byste dával svoje peníze za takové lumpy?“ Ale princ se nerozmýšlel, za bratry zaplatil, a když byli tito zase volní, vydali se společně na cestu. Přišli do lesa, kde prve všichni potkali lišáka, a protože slunce pálilo a uvnitř byl pěkný chládek, tak ti dva bratři řekli: „Odpočineme si tu chvíli u té studny, najíme se a napijeme.“ Princ souhlasil, v hovoru se však zapomněl a netuše nic zlého, posadil se na okraj studny. Ale ti dva bratři ho shodili dolů, vzali pannu, koně a ptáka a vydali se domů k otci. „Neneseme jen zlatého ptáka,“ chvástali se doma: „také jsme si opatřili zlatého koně a pannu ze Zlatého zámku.“ To bylo radosti, ale světe div se! Ten kůň nic nejedl, pták nezpíval a panna jen seděla a plakala.

n ejmladší bratr ale nezahynul. Ta studna byla naštěstí suchá a on padnul do měkkého mechu, aniž by se zranil, ale nedokázal vylézt ven. Také v této nouzi ho věrný lišák neopustil, přišel tam a spílal mu, že jeho rady opět neposlechl. „Ale já tě tu nenechám,“ řekl: „zase ti pomohu na denní světlo.“ Poručil mu, aby se chytil jeho ocasu a pevně se držel, a tak ho vytáhnul ven. „Ještě nejsi mimo nebezpečí,“ řekl lišák: „tvoji bratři si nebyli jisti tvojí smrtí a tak les obklíčili vojáci, kteří tě mají zabít, když tě uvidí.“ Seděl tam u cesty žebrák, se kterým si princ vyměnil šaty a tímto způsobem se dostal až na královský dvůr. Nikdo ho nepoznal, ale zlatý pták začal pojednou zpívat, zlatý kůň začal žrát a krásná panna ze Zlatého zámku ustala v pláči. Král se překvapeně zeptal: „Copak se stalo?“ Tu panna pravila: „Já nevím, ale byla jsem tak smutná a nyní jsem šťastná. Je mi najednou veselo u srdce, jako by měl přijít můj pravý ženich.“ A vyprávěla králi vše, co se stalo, ačkoliv oba bratři jí předtím vyhrožovali smrtí, jestli je prozradí. Král nechal svolat všechny lidi, kteří byli v zámku a tu přišel i nejmladší princ v žebráckém šatě, ale panna ho ihned poznala a padla mu kolem krku. Tu byli ti bezbožní bratři dopadeni a souzeni a on se ale oženil s krásnou pannou a zdědil celou říši.

a jak se to mělo s ubohým lišákem? Za nějaký čas šel princ zase do lesa. Potkal lišáka a ten mu řekl: „Nyní máš vše, co sis jen mohl přát, ale moje trápení nemá konce a není v mé moci se osvobodit.“ A poznova ho úpěnlivě prosil, aby ho zastřelil, usekl mu hlavu a tlapy. A tak to princ udělal a sotva se tak stalo, tak se ten lišák proměnil v člověka a nebyl to nikdo jiný než bratr té princezny, který byl konečně vysvobozen od kouzla, které na něm leželo.

a od té chvíle žili všichni šťastně a spokojeně až do konce svých dnů. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka   Zpět


Stáhni eBook    -   Mozná je k poslechu v MP3   -   Formátuj pro tisk    -   Pošli e-mailem
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak měl pasáček královské štěstí - Ulrich Jahn
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons