O jednom, co se vyučil lovcem

Bratři Grimmové

b yl jednou jeden mládenec, který se vyučil zámečnickému řemeslu a pak řekl svému otci, že by se rád porozhlédnul po světě, aby nabyl nějakých těch zkušeností. „To se patří, synku.“ řekl otec spokojeně a dal mu do začátku nějaké peníze. A hoch vandroval světem sem a tam a živil se řemeslem. Ale jednoho dne se mu jeho chlebíček přejedl a zámečnictví už mu nevonělo, nejraději by se věnoval lovu. A když na cestách jednou potkal lovce v zeleném hábitu, který se ho ptal, kam jde a co tam chce, tu mu hned řekl, že by měl tisíc chutí stát se lovcem, pokud by ho vzal do učení. „Nu, proč ne, když chceš, pojď se mnou.“ A bylo to! Jinoch vstoupil do lovcových služeb a pilně se učil. A když se zdálo, že umí už dost, rozloučil se a že půjde dál do světa. Na cestu mu lovec dal starou pušku, která měla kouzelnou moc, na co zamířila, to nikdy neminula.

t ak šel a šel, až přišel do jednoho černého hlubokého lesa, kterému nebylo konce. Když nadešel večer, vylezl na vysoký strom, aby číhal na zvěř. Okolo půlnoci se mu ale zazdálo, že před ním v dálce zablikalo světýlko, chvíli to záření pozoroval, pak sundal klobouk a hodil ho tím směrem dolů, aby podle něj našel cestu. Pak slezl, našel klobouk, posadil si ho na hlavu a kráčel přímo za nosem. Čím šel déle, tím bylo světlo větší, a když přišel blíž, viděl, že je to vatra, u které sedí tři obřiska a pečou vola na rožni. Jedno právě rozumovalo: „Musím ochutnat, zda je to maso už k jídlu!“ Odtrhnulo kus masa a chtělo ho strčit do huby, ale lovec strhl pušku a pif! Maso mu odstřelil z ruky. „Copak, to je mi nějak větrno!“ řeklo obřisko a vzalo si jiný kus masa. A zrovna si ho neslo do huby, když tu pif! A bylo pryč! To obřisko pohněvalo, a tak se ohnalo a tomu obřisku, co sedělo vedle, dalo jednu za ucho a vztekle zařvalo: „Proč jsi mi to vyrazil z ruky, ty kolohnáte!?“ „Já jsem ti nic nevyrazil,“ bránilo se druhé obřisko: „to ti někdo odstřelil.“ Obřisko si vzalo třetí kus masa, ale ani ten do huby nedoneslo, lovec mu ho zase odstřelil. Tu obřiska pravila: „Panečku, to musí být skvělý střelec, který jen tak ustřelí maso od huby, ten by se nám hodil.“ „Pojď sem, ostrostřelče!“ volala obřiska: „Sedni si k ohni a najez se dosyta, my ti nic neuděláme. Ale pokud nepřijdeš, přivedeme tě silou a to s tebou bude veta!“

k potýkání s obřisky neměl mládenec žádné chuti, tak šel k ohni a řekl, že je vyučený lovec a na co svojí puškou zacílí, to také trefí. Z toho byla obřiska celá natěšená, hned ho zvala k sobě, že se bude mít dobře, a pak mu vyprávěla, že za lesem je velká voda, za ní stojí věž a ve věži sedí krásná princezna, kterou jim pomůže uloupit. „Ano,“ řekl: „můžete se spolehnout, to bude pro mě hračka.“ „Nu, uvidíme.“ řekla obřiska: „Mají tam totiž malého pejska, který štěká, jen se někdo přiblíží, a štěká tak dlouho a úporně, dokud na zámku všechno neprobudí, a proto se nemůžeme dostat dovnitř, pokud toho pejska dokážeš zastřelit, máme vyhráno.“

t ak se jinoch vydal přes vodu k zámecké věži, a když se to tomu malému pejskovi pranic nelíbilo, zacílil pušku a zastřelil ho. Obřiska to viděla a dala se do juchání, protože si myslila, že teď mají princeznu už jistou. Jinoch se chtěl ale nejprve porozhlédnout a popřemýšlet, jak by tu věc navlékli, a tak obřiskům řekl, aby chvíli počkali, dokud je nezavolá. Potom šel do zámku, kde bylo mrtvé ticho, protože všechno spalo. Když otevřel první komnatu, visela tam na stěně šavle, která byla z čistého stříbra, zdobená zlatou hvězdou a královým jménem. Na stole tam ležel zapečetěný dopis, který otevřel a četl, že ten kdo má tuhle šavli, připraví o hlavu každého, kdo mu přijde do cesty. Nu, taková šavle by se mu mohla hodit! Sundal ji a šel dál, až přišel do komnaty, kde spala princezna. To vám byla krasavice! Zůstal před ní stát se zatajeným dechem a pomyslil si: „Tuhle krásnou pannu bych měl vydat do rukou těch divokých a zlovolných obřisek?“ Pod postelí uviděl ležet pár pantoflíčků, na pravém byla vyšita hvězda se jménem jejího otce, na levém stálo její vlastní jméno. Kolem krku měla spící princezna hedvábný šátek, vyšívaný zlatem, na jeho pravém cípu bylo jméno otce, na levém její jméno. Jinoch popadnul nůžky a odstřihnul pravý cíp šátku a strčil si ho do kapsy, pak vzal pravý pantoflíček se jménem krále a ten si též strčil do kapsy. A aby toho nebylo po málu, ustřihnul si také kousek princezniny noční košile a udělal to tak šikovně, že se vůbec neprobudila. A potom? Nu, potom šel pryč.

k dyž přišel k bráně, obřiska stála poslušně venku a čekala, neboť si myslela, že jim princeznu přinese. Tak na ně zavolal, aby šli dovnitř, princeznu už má, ale musejí mu s ní pomoci. Bránu jim ale otevřel jen na škvíru, aby se musel jeden každý protáhnout. A už se dovnitř soukalo to první obřisko, jinoch ho popadnul za vlasy, omotal si je kolem ruky, vtáhnul obra dovnitř a jedinou ranou kouzelné šavle mu uťal hlavu. A bylo to! Potom přilákal to druhé obřisko, a když leželo na druhé straně bez dechu i hlavy, přišla řada na to poslední. A protože si lovci už od nepaměti uchovávají trofeje, otevřel obřiskům tlamy a vyříznul jim jejich jazyky, které si pak strčil do rance. Potom si zamnul ruce nad tím povedeným dílem a pomyslil si: „Teď bys měl zajít domů k otci, abys mu ukázal, že ses v tom světě něčemu přiučil. Pak se ještě poohlédneš trochu po světě, to štěstí, kterým tě Pán mínil obdařit, to ti už nadělil.“

z atímco se měl kalupem k domovu, v zámku se probudil král, kterému bylo to spaní dlouhé, a tak se vydal po špacíru. A co neviděl! U brány ležela tři zcepenělá obřiska, hlavy pohozené ledabyle na stranu. Kdo to kdy viděl! Pospíchal do ložnice své dcery, probudil ji a ptal se, co se stalo, kdo to asi byl, co tu dělal pořádek s obřisky. Ale princezna pravila: „Já nevím, otče, já jsem spala.“ A když si chtěla natáhnout pantoflíčky, ležel tu jen jeden, pravý cíp šátku byl ustřižený a noční košilka došla také úhony. Král nechal svolat celý dvůr a vyptával se, kdo osvobodil jeho dceru a zabil ty obry. I byl tam jeden kapitán, chlap jednooký a tak ošklivý, až se stavělo srdce, a ten pravil, že to vykonal on. A starý král hned, že to od něj bylo hrdinské a že ho s princeznou hned ožení. Ale děvenka se na vdávání necítila: „Milý otče, než bych se za toho provdala, to raději odejdu pryč do světa a půjdu tam, kam mne nohy ponesou.“ To bylo králi k zlosti a v tom vzteku dceři poručil, ať sundá královský šat a oblékne se po selsku a jde k hrnčíři, aby u něj prodávala nádobí. A bylo to!

p rincezna neváhala, svlékla královské šaty a šla k jednomu hrnčíři, od kterého si vypůjčila zboží, aby ho prodala na trhu a slíbila mu, že večer mu zaplatí. Dvořané zatím králi hlásili, že princezna sedí v jednom koutě na náměstí a prodává hrnce a mísy. A vzteklý král, který chtěl dceru vyučit poslušnosti, poslal lidí s povozy, aby jí tím stánkem projeli a vše rozbili na tisíc kousků. Inu, podivné jsou zvyky králů! Když princezna seděla mezi střepy, dala se do pláče: „Ach, můj bože, jak já teď hrnčíři zaplatím?“ Král jí nechal vzkázat, že se má vrátit a vzít si kapitána. Ale to jí nebylo po chuti, místo toho se vydala znovu k hrnčíři a prosila ho, aby ji opět půjčil. Ale ten odvětil, že nepůjčí nic, dokud mu nezaplatí to předešlé zboží. Tak šla k otci a křičela a naříkala, že raději sejde ze světa, než by se za kapitána vdala. Tu se král zamyslil a pravil: „Dobrá, nechám ti postavit v lese hostinec, tam můžeš žít po svém. Budeš vařit pro každého, kdo přijde, ale nesmíš za to brát žádné peníze.“ Když byl hostinec hotov, pověsili nad dveřmi štít, na kterém stálo: „Dneska zadarmo, zítra za peníze.“

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

p rincezna žila v lese a starala se o každého, kdo do jejího hostince zabloudil. A pověst o tom, že v lese stojí hostinec, ve kterém zadarmo vaří překrásná panna, se rozlétla světem. A jednoho dne dolétla i k uchu jinocha, který se opět toulal světem, a pomyslel si: „To by bylo něco pro tebe, máš stále hluboko do kapsy.“ Vzal svoji kouzelnou pušku a tornu, ve které nosil vše, co tenkrát vzal na zámku, a vydal se do toho lesa, aby tam hledal hostinec se štítem „Dnes zadarmo, zítra za peníze.“ Kolem pasu měl tu šavli, kterou useknul hlavy obřiskům, když vešel do hostince a poručil si něco k jídlu. A hostinská? Ta byla jako obrázek! Ptala se, odkud přišel a kam má namířeno a on pravil: „Inu, jen tak chodím světem.“ Tu se dívka zeptala, kde přišel k té krásné šavli, bylo na ní totiž jméno jejího otce. A on na ní místo odpovědi vybafnul: „Ty jsi ta princezna!“ „Ano.“ odvětila. „S tou šavlí,“ řekl: „jsem třem obřiskům usekl hlavy.“ A jako důkaz vytáhnul z torny jejich jazyky, potom ji také ukázal pantoflíček, cíp jejího šátku a kousek noční košile. Dívka mu padla kolem krku a potom šli společně ke starému králi, kterému řekla, že ten lovec je ten pravý, kdo ji vysvobodil z moci tří obrů. A když král viděl ty důkazy, rozplynuly se všechny pochyby a konečně měl jasno, jak se to tenkrát všechno událo, a byl radostí bez sebe, že tohoto si princezna za muže určitě vezme.

p otom nechal král vystrojit velkou hostinu, na které se sešli hosté z blízka i dálky a přišel také ženich kapitán, kterého posadili po levé ruce princezny, zatímco jinoch seděl po pravé. Ženich si myslel, že je to nějaký cizinec, co přijel na návštěvu. Jak jedli a pili, zeptal se starý král kapitána, jak vysvětlí to, že jeden zabije tři obry a ti obři nemají v hlavách jazyky. Jestli to kdy svět viděl? Tu kapitán pravil: „Obrové přece žádné jazyky nemají.“ „Kdepak!“ nesouhlasil král: „I každé zvíře má jazyk.“ A měl se k ženichovi s otázkou, co by se mělo stát tomu, kdo se snaží oklamat krále. Kapitán odvětil: „Tomu se patří rozsekat ho na tisíc kousků.“ A král si zamnul ruce nad tím moudrým soudcováním a než se byl kapitán nadál, byl rozsekaný na kusy.

p rincezna pak slavila svatbu se svým vysvoboditelem. Ten pak nechal poslat pro svého otce i matku, aby u něj v pokoji a radosti žili, a on sám se stal po smrti krále vládcem celé říše. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Der gelernte Jäger“ (KHM 111) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Mozná je k poslechu v MP3   -   Formátuj pro tisk    -   Pošli e-mailem
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak měl pasáček královské štěstí - Ulrich Jahn
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons