O třech prokletých princeznách

Bratři Grimmové

b yl jednou jeden král a ten měl tři dcery a ty se celé dny procházely v zámeckých zahradách. Ten král byl totiž velký milovník všelijakých podivuhodných stromů a jeden z nich mu byl tak milý, že toho, který by z něj utrhnul jedno jediné jablko, proklel, aby se tento ocitnul rovných sto sáhů pod zemí. Jabloň byla nejkrásnější na podzim, to byla její jablka rudá jako krev; princezny se každý den běžely podívat, zda vítr některé z nich neshodil dolů. Ale to se ještě nikdy nestalo, strom stál vždy jablky obsypaný tak, že se jeho větve se pod tou tíhou ohýbaly až k zemi.

j ednoho dne ta nejmladší už ten pohled nevydržela a sestrám řekla: „Náš otec nás příliš miluje na to, aby si nás přál mít sto sáhů pod zemí. Myslím, že ta kletba platí jen pro cizí lidi.“ A než by jeden okem mrknul, přiskočila a hbitě utrhla jedno pěkně velké jablko, přihopkala k sestrám a řekla: „Jen ochutnejte, moje milé sestřičky, jaktěživo jste nic tak dobrého nejedly.“ Tak si kously i ty dvě a sotva tak učinily, propadly se pod zem tak hluboko, kde už žádný kohout nekokrhá.

t u bylo poledne, král sháněl dcery k obědu, ale ty nebyly k nalezení. Nechal prohledat celý zámek i zahrady, ale kde nic, tu nic. Z toho na něj padl velký smutek a soužení, a tak nechal po celé zemi rozhlásit, že postrádá své dcery a kdo mu je přivede, ten dostane jednu z nich za ženu. Tak se tenkrát vydala spousta mladých mužů do světa, neboť každý z nich chtěl některou princeznu za ženu; vždyť byly tak milé a velmi krásné!

d o hledání se pustili také tři myslivečtí mládenci a už světem bloudili celých osm dní, když přišli k nějakému zámku, ve kterém byly nádherně zařízené komnaty a v sále prostřený stůl s výtečným jídlem, které bylo ještě tak teplé, že se z něj kouřilo, ale jinak uvnitř nenašli ani živáčka. Čekali ještě půl dne, zda se někdo neobjeví; ty pokrmy na stole zůstávaly stále teplé a kouřilo se z nich; nakonec byli tak hladoví, že si sedli a vše snědli. Pak se umluvili, že v tom zámku zůstanou, jeden zůstane doma a druzí dva budou zatím dál hledat princezny; měl o tom rozhodnout los. Jak pravili, tak udělali. A první los padnul na toho nejstaršího.

d ruhého dne se dva vydali hledat princezny a ten nejstarší zůstal doma. Kolem oběda přišel nějaký pidimužík a prosil o kousek chleba. Mládenec mu uříznul krajíc, ale když mu ho chtěl podat, mužík ho nechal spadnout na zem, a poprosil, zda byl tak dobrý a ten krajíc mu zvednul. Mládenec se ochotně sehnul a dostalo se mu odměny. Kde se vzala, tu se vzala pořádná sukovice, pidimužík jinocha popadl za vlasy a tou holí ho mlátil, až z toho pukalo srdce. Další den byl doma ten prostřední a tomu se nevedlo lépe. Když se vrátili večer domů, ten nejstarší se ho ptal: „Nu, jak se ti vedlo?“ „Bídně, prachbídně!“ A pak si vyprávěli o svém bití, ale tomu nejmladšímu, kterého nesnášeli a mezi sebou mu láli do hlupců, neřekli ani slovo.

k dyž si třetí den pidimužík přál chleba od toho nejmladšího, ten mu ho také ochotně podal, ale když pak viděl to bohaprázdné pidimužíkovo nakládání s chlebem, měl k vzteku jen dva slepičí kroky. Jakmile ho mužík požádal, zda by mu chleba podal, tu na něj zhurta spustil: „Cože? To si ho nemůžeš podat sám? Když ti nestojí boží dárek za tu námahu, aby ses kvůli němu sehnul, pak nejsi ani hoden, abys ho jedl!“ To mužíka velmi rozzlobilo, dupal nožkou a přikazoval, ale to byly zrovínka ty dva slepičí kroky. Mládenec nelenil, přiskočil, pidimužíka popadnul a pořádně ho zmáčknul. Ten se měl k jekotu a vřískání: „Přestaň! Přestaň! Pusť mě! Já ti řeknu, kde jsou princezny!“ To byla jiná! Mládenec přestal s bitím a mužík vyprávěl, že je podzemní skřítek, kterých tu žijí tisíce, a teď mu ukáže, kde najde princezny.

z avedl ho k jedné hluboké studni, ve které ale nebyla voda, a řekl, že ví, že ti dva druzí myslivečtí mládenci to s ním nemyslí dobře, a pokud chce princezny osvobodit, měl by to udělat úplně sám. Ti dva druzí by rádi princezny vysvobodili, ale když uvidí, co by je čekalo, určitě to vzdají. Člověk si totiž musí vzít lovecký tesák a zvoneček a nasednout do toho velkého koše a nechat se spustit dolů. Dole jsou tři komnaty a v každé sedí jedna princezna a víská vícehlavého draka, kterému je třeba useknout všechny hlavy. Jakmile to pidimužík vypověděl, zmizel.

v ečer přišli ti dva a ptali se, jak se mu vedlo. On řekl, že dobře, že široko daleko neviděl ani človíčka, až kolem poledne přišel nějaký pidimužík a prosil o chleba, ale choval se k božímu daru tak neuctivě, že mu musel dát na pamětnou. A protože se mu takové nakázání zajídalo, vyzradil mu za to, že ho pustí, kde jsou princezny. To bylo těm dvěma věru k vzteku, až zlostí a závistí zežloutli a zezelenali, ale ráno šli ke studni s ním a losovali, kdo se nechá spustit dolů. Los padnul nejprve na toho nejstaršího. Vlezl si do koše, v ruce tesák a zvoneček a řekl: „Jakmile zazvoním, tak mě hned vytáhněte nahoru!“ Spustili ho malý kousek dolů a už zvonil, a tak ho vytáhnuli zase nahoru. Tak si do koše sednul ten prostřední, ale i tomu se vedlo stejně. Teprve ten nejmladší vydržel cestu až dolů.

k dyž vystoupil z koše, uviděl trojí dveře a vydal se k těm prvním. Uvnitř hlasitě chrápal drak, a tak opatrně otevřel a seděla tam princezna, na klíně měla hlavu devítihlavého draka a vískala ji. Vytáhnul lovecký tesák a useknul drakovi hlavy. Princezna mu skočila kolem krku, objímala ho a líbala a na památku mu dala svoji zlatou brož. Ta druhá princezna vískala sedmihlavého draka, než ji vysvobodil. Ta nejmladší měla na klíně už jen čtyři dračí hlavy. Když vše skončilo, to bylo radosti, objímání a líbání!

p otom myslivecký mládenec hlasitě zazvonil, aby ti nahoře slyšeli. Pak si princezny jedna po druhé sedly do koše a ti dva je vytáhli nahoru. Když přišla řada na toho nejmladšího, přišlo mu na mysl skřítkovo varování, že jeho kumpáni jsou falešní jako pětník. Vzal tedy velký balvan, který tu ležel na dně studny, a položil ho do koše. Když byl koš asi v polovině cesty nahoru, přeřízli ti dva nahoře provaz a koš spadl dolů, kde se balvan rozpadnul na tisíc kousků. Teď nebylo pochyb o tom, že to má ten nejmladší za sebou a těm dvěma nic nebrání, aby se s princeznami vydali na zámek. Předtím jim ale nebohé dívky musely slíbit, že otci řeknou, že je osvobodili oni. To bylo jásotu na královském zámku, když se tam všichni objevili!

m ezitím ten nejmladší smutně chodil po komnatách a myslel na to, jak tu stejně bude muset umřít. Tu najednou uviděl na stěně flétnu a řekl si: „Proč tu vlastně visíš, když tady dole nikomu nemůžeš udělat radost?“ Prohlížel si také ty dračí hlavy a povzdechl si: „Vy mi taky nepomůžete.“ Tak tam stále bloumal sem a tam, až z toho byla podlaha celá vyleštěná. Najednou, kdoví proč, přišel na myšlenku, že by si na tu flétnu mohl zahrát. Vzal ji ze stěny a zapískal. Světe, div se! Najednou se tu objevil houf skřítků a při každém dalším tónu přišel další. Hrál tak dlouho, dokud nebyl sál úplně plný. Skřítkové se ho ptali, co si přeje, a on jim řekl, že by byl rád zpět nahoře na zemi. Tak ho popadli, každý za jeden vlas, co jich na hlavě měl, a letěli s ním nahoru na zem.

s otva byl nahoře, šel rovnou na královský zámek, kde zrovna připravovali svatbu jedné princezny, a rovnou před krále. Když ho princezny tak znenadání uviděly, skácely se jedna po druhé v mdlobách a král, který myslil, že jim chtěl ublížit, se rozhněval a nechal ho hned uvrhnout do vězení. Za nějakou chvíli se ale princezny probraly a hned se po tom mládenci sháněly a krále úpěnlivě prosily, aby ho zase pustil. Tomu král moc nerozuměl, ale ony mu odvětily, že nic nesmějí říct. Král byl ale chytrý otec, a tak princeznám řekl, že jemu to sice povědět nesmějí, ale mohly by to říci třeba tomu krbu tam v rohu. A zatímco se princezny radily, že to by tedy mohly, vyšel z komnaty ven a tajně poslouchal a všechno slyšel.

p ak to vzal král zkrátka, ti druzí dva myslivečtí mládenci místo na trůnu skončili na šibenici a tomu nejmladšímu dal za ženu svoji nejmladší dceru. Princeznička si na bále nazula skleněné střevíčky, ale na cestě zakopla o kámen, až vám to zabřinkalo a zacinkalo a se střevíčky byl amen; stejně jako s touto pohádkou! [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Dat Erdmänneken“ (KHM 91) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Mozná je k poslechu v MP3   -   Formátuj pro tisk    -   Pošli e-mailem
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak měl pasáček královské štěstí - Ulrich Jahn
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons