Paní Holla a sedlák

Bratři Grimmové



Bylo to jednou v zimě, když Paní Holla [pozn1] opět táhla se svým divokým doprovodem zemí a tu potkali sedláka se sekerou. I tu se k němu milými slovy obrátila, zda-li by jí mohl zatlouci či zaklínovat kolo od vozu. Nádeník rád udělal, co mu poručila, a když byl se svou prací hotov, tu mu Paní Holla pravila, ať si vezme jako odměnu za svoji práci zbylé třísky. Ale sedlákovi se zdály třísky zbytečné a k nepotřebě, tak si jen tak halabala ve spěchu a aby neurazil, sebral tři a ostatní tam nechal ležet.

Když pak doma svůj ranec vysypával, tu byly dřevěné třísky najednou z ryzího zlata. Teď litoval, že ty ostatní tam jen tak nechal ležet, a běžel zpět, ale bylo pozdě, nenašel ani jedinou. [pozn2]




Poznámka 1 - Za to, že dodnes všichni známe germánskou bohyni Hollu, vděčíme právě pohádkám bratří Grimmů, kteří ji spodobnili jako dobrotivou Paní Hollu, která trestá zlo a odměňuje dobrotu a poctivost. Germáni si bohyně, které říkali Holla, Holda či Hohe (v mnoha oblastech také Perchtha, což je původní forma jména Bertha a znamená „ta zářící“), velmi vážili a uctívali ji zvláště v Bavorsku, Švábsku a Alsasku, kde jí přičítali dobrotu matky země a ochranitelky nebeské záře. Holla byla bytost k lidem přívětivá, chránila rostliny a lidi a dokázala vyléčit každou nemoc. Holla milovala také prameny a studny a chtěl-li ji nějaký smrtelník navštívit, musel projít studnou. Právě tento motiv se odráží v pohádce bratří Grimmů, kdy musela ubohá pastorkyně skočit pro vřetánko do studny, a tak se dostala k Paní Holle. Bohyniným stromem byl nehezký a pokřivený černý bez, který milovala nade vše, a proto právě k němu lidé pokládali své obětiny. Podle pověsti putovala Holla zemí v zimě v čase kolem slunovratu, doprovázena sněhem a ledem, aby přikryla zemi k odpočinku. Dobrého člověka, který žil podle jejich představ, odměnila moudrostí a svým požehnáním; teprve později se v lidové slovesnosti nehmotné požehnání změnilo v praktické obdarování zlatem. V časech, kdy lidé Hollu uctívali, bylo zakázáno poškodit černý bez, kdo by to udělal, toho by postihla krutá nemoc. Existují doklady o tom, že ještě v 17. a 18.století lidé prosili černý bez o prominutí, pokud ho museli porazit. Vlivem křesťanství se ovšem z dobrotivé bohyně postupně stala zlá žena, které trestá neposlušné děti a líne přadlenky, rozřezává lidem břicho, aby jim do něj zašívala kameny. V čase posvátných vánoc táhne krajem se zástupem strašidel a přízraků, aby lidem přinášela smrt a zkázu. Důkazem zásadní změny obrazu bohyně Holly jsou i pověsti bratři Grimmů.
Poznámka 2 - Lidová pověst „Frau Holla und der Bauer“ (DS 8) je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů „Deutsche Sagen“ (1816-1818). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková