O slavičí proradnosti

Bratři Grimmové

Žili byli slavík a slepýš, kteří měli každý jedno oko. Ti dva byli velcí kamarádi a žili spolu v jednom domě v míru a svornosti. Jednoho dne slavíka pozvali na svatbu a on by rád šel, ale s jedním okem by toho viděl jen polovic. Tak se měl slavík ke slepýši prosebně a lichotně, až mu dobrák slepýš ochotně půjčil svoje jediné oko s tím, že mu je zase přinese zpět.

Druhého dne přiletěl slavík domů a velmi si dvě oči pochvaloval, nadšeně vyprávěl, co všechno na svatbě viděl, ale k tomu, aby oko slepýšovi vrátil, se nijak neměl. To slepýše pozlobilo, a když ani zloba nepomohla a bylo nad slunce jasné, že po dobrém mu slavík jeho oko nevrátí, tu slepýš přísahal, že se slavíkovi, jeho dětem i dětem těch dětí pomstí. Ale to bylo slavíkovi jen k smíchu. „I jdi mi, ty trulante,“ řekl: „Já budu mít vždycky své hnízdo tak vysoko, že se do něj nikdy nedostaneš!“

A od toho času mají všichni slavící dvě oči a slepýši jsou slepí. A můžete si být jistí tím, že u kořenů stromu, na kterém si postavil hnízdo slavík, žije v houštině slepýš, který se snaží vylézt nahoru, aby vypil vejce svému nepříteli. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka „Von der Nachtigall und der Blindschleiche“ je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů Kinder-und Hausmärchen (1812-15, 1822, 1857). Přeložila a převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková