Jak jeden krejčík ke štěstí přišel

Bratři Grimmov�

v ěřte či nevěřte, ale i takový chudý krejčík to může dotáhnout daleko a dojít velké úcty, protože k tomu není třeba nic víc, než být ve správnou chvíli na správném místě a k tomu mít ještě štěstí. Jeden takový milý a zručný krejčovský tovaryš šel jednou na vandr, až přišel do hlubokého lesa, a protože neznal cestu, dočista se tam ztratil. Nastala noc a nebylo zbytí, musel si na tomto strašidelně odlehlém místě opatřit nějaký nocleh. Na měkkém mechu by se spalo arci doměkka a dosladka, ale strach před divou zvěří mu bral všechen klid, a tak se nakonec rozhodl, že přenocuje na nějakém stromě. Našel si jeden vysoký dub, vyšplhal až na jeho vrchol a děkoval Pánu, že při sobě nosí svoji žehličku, protože jinak by ho vítr, který se proháněl nahoře mezi listím, odfouknul pryč.

p o několika hodinách ve tmě, které přečkal s nemalým třesením a strachováním, zpozoroval, že nedaleko září nějakého světýlko. Tu si pomyslel, že by to mohlo být lidské obydlí a tam by mu bylo jistě lépe než ve větvích stromu, a tak opatrně slezl dolů a šel za tím světlem. Dovedlo ho k malé chaloupce, spletené z rákosu a sítiny. Odvážně zaklepal, dveře se otevřely a uviděl stařičkého šedivého mužíčka, který na sobě měl kabát s pestrobarevnými záplatami. „Kdopak jste a co si přejete?“ zeptal se skřehotavým hlasem. „Chudý krejčík,“ odvětil jinoch: „který se v noci dostal do této divočiny a úpěnlivě prosí, zda by mohl přečkat noc ve vaší chýši.“ „Jdi svou cestou,“ odpověděl mužík nevrle: „s tuláky nechci nic mít, najdi si někde něco jiného.“ Po těch slovech chtěl zavřít dveře, ale krejčík ho chytil za šos kabátu a prosil tak úpěnlivě, že se stařec, který nebyl tak zlý, jak se dělal, nakonec nechal umluvit a vzal ho dovnitř, dal mu něco k jídlu a potom mu vykázal v jednom koutě místo na spaní.

u navený krejčík nepotřeboval žádnou ukolébavku, spal jako dudek až do rána. Na vstávání ještě ani nepomyslil, když byl z dřímoty vytržen hlasitým řevem, který se sem vedral skrze tenké stěny chaloupky. Krejčík, kterého popadla nečekaná zmužilost, vyskočil, ve spěchu na sebe hodil šaty a pospíchal ven. Tam uviděl nedaleko chalupy velkého černého býka a krásného jelena, kteří se potýkali v tom nejurputnějším souboji. Vztekle proti sobě vyráželi s takovou silou, až se pod jejich kopyty třásla zem a vzduch se chvěl jejich řevem. Dlouho nebylo zřejmé, kdo z těch dvou má navrch, nakonec ale jelen proklál býka parožím a ten se strašlivým řevem padnul k zemi, kde ho jelen několik dalšími údery parožím dorazil. Krejčík, který ten souboj sledoval celý u vytržení, tam stál jako zkamenělý, když tu k němu jelen přiskočil a dříve než se k něčemu zmohl, nabral ho na své obrovském paroží a hnal se s ním přes hory i doly, loukami i lesem, houštinou i trnovím.

k rejčíkovi nezbylo, než se oběma rukama pevně držet a nechat se unášet napospas svému osudu. Ale myslel jen na to, jak by z té šlamastiky uniknul. Konečně se jelen zastavil u nějaké skalní stěny a krejčíka jemně setřásl dolů. Ten, víc mrtvý než živý, potřeboval delší čas k tomu, aby přišel zase k sobě. Když poněkud pookřál, udeřil jelen, který u něj po celou dobu klidně stál, parožím s velkou silou do skály a tu se objevily železné dveře, které se před nimi otevřely dokořán. Z nitra skály vyšlehly ohnivé plameny, doprovázené hustým dýmem, ve kterém krejčíkovi jelen zmizel. Jinoch nevěděl, co má dělat a kam se má podít, jak se z té pustiny dostane zpět mezi lidi. Zatímco tam tak nerozhodný stál, zazněl ze skály hlas, který volal: „Pojď dál a ničeho se neboj, tady se ti nic zlého nestane!“

k rejčík sice váhal, ale pak jakoby poháněn nějakou tajemnou silou, hlas poslechl a prošel železnými dveřmi a ocitnul se v obrovském sále, jehož strop, stěny i podlaha byly z kvádrů zářícího křišťálu a na každém z nich byly vytesány nápisy v neznámém jazyce. Překvapeně si to vše prohlížel a měl zrovna v úmyslu, vyjít zase ven, když znova uslyšel ten hlas, který mu řekl: „Jdi na ten kámen, který leží ve středu sálu, čeká tě tam velké štěstí.“ Protože mezitím nabyl další kousek odvahy, tak ten rozkaz bez váhání splnil.

t u se začal kámen pod jeho nohama hýbat a pomalu klesat dolů do hlubin. Když se konečně zastavil a krejčík se rozhlédnul, nacházel se v dalším sále, který byl rozsahem stejný jako ten první. Ale zde toho bylo ke koukání a obdivování daleko více. Na stěnách byly do kvádrů křišťálu vytesány výklenky, ve kterých stály skleněné nádoby, které byly naplněny nějakou barevnou tekutinou či modravým kouřem. Na podlaze sálu proti sobě stály dvě velké skleněné truhly, které vzbudily jeho zvědavost. V té první uviděl krásnou budovu, podobnou nějakému zámku, obklopenou hospodářskými budovami, stájemi, stodolami a množstvím jiných věcí. Všechno bylo malé, ale nadmíru pečlivě a jemně vypracováno, nu vypadalo to jako dílo mistrovské ruky, která je uvyklá nejvyšší přesnosti. Ještě dlouho by nedokázal odtrhnout oči od téhle podivuhodnosti, kdyby znovu neuslyšel ten hlas, který ho vyzýval, aby obrátil svoji pozornost k protější truhlici.

j aké bylo jeho překvapení, když uvnitř uviděl překrásnou dívku. Ležela tam, jakoby spala a zahalená byla v drahocenném plášti ze svých dlouhých plavých vlasů. Oči měla pevně zavřené, ale živá barva jejího obličeje a ňadra, která se zvedala nahoru a dolů, nedávaly žádnou pochybnost o tom, že žije. Krejčík si všechnu tu krásu prohlížel s bušícím srdcem, když tu pojednou dívka otevřela oči a při pohledu na něj sebou trhla. „Spravedlivé nebe,“ vykřikla: „mé vysvobození se blíží! Rychle, rychle, pomoz mi z mého vězení, když odstraníš petlici na mé skleněné rakvi, jsem vysvobozena.“ Krejčík poslechnul bez váhání a ona pak zvedla skleněný poklop, vystoupila ven a pospíchala do kouta sálu, kde se ležel široký plášť, do kterého se zahalila. Potom se posadila na jeden kamenný kvádr a pokynula mu, aby šel k ní, vtisknula mu přátelský polibek na ústa a řekla: „Můj dlouho vytoužený osvoboditeli, přivedlo tě ke mně dobré nebe, aby ukončilo mé trápení a počalo tvoje štěstí. Ty jsi můj nebesy určený manžel a život strávíš v samé radosti, zahrnován mou láskou a všemi pozemskými statky. Sedni si sem a naslouchej mému vyprávění.

j sem dcera jednoho bohatého hraběte. Moji rodiče zemřeli, když jsem byla mladičká a ve své poslední vůli mne poručili do péče mého staršího bratra, u kterého jsem dospěla. Něžně jsme se milovali a byli jsme za jedno v tom, že se nikdy nerozloučíme a do konce života zůstaneme spolu. V našem domě nebyla o společnost nikdy nouze, sousedé a přátelé nás hojně navštěvovali a my jsme se z té vší přátelské náklonnosti nad míru radovali. Jednoho večera dorazil na náš zámek nějaký cizinec a pod záminkou, že se připozdívá a on už nedojede do města, poprosil o nocleh. Jeho prosbě jsme dvorně vyhověli a on nás pak během večeře bavil svým barvitým a spletitým vyprávěním. Můj bratr v něm nalezl velké zalíbení, a tak ho požádal, aby se u nás pár dní zdržel, k čemuž po krátkém váhání svolil. Teprve pozdě v noci jsme vstali od stolu, cizinci ukázali jeho komnaty a já jsem pospíchala složit svoje unavené údy do měkkých peřin.

s otva jsem trošku zdřímnula, tu mě vzbudily tichounké zvuky něžné hudby. Nechápala jsem, odkud přichází, tak jsem chtěla zavolat svoji komornou, která spala ve vedlejším pokoji, ale ke svému překvapení jsem zjistila, že mi na hrudi leží nějaká můra, nějaká neznámá síla mi odňala řeč a já ze sebe nemohla vydat sebemenšího hlásku. Pak jsem uviděla ve světle noční lampy, jak skrze pevně zavřené dveře vešel do mé komnaty ten cizinec. Přistoupil ke mně a řekl mi, že přivolal pomocí kouzla tu líbeznou hudbu, aby mě probudila, a prolomil se skrze všechny zámky jen proto, aby mi nabídnul svoje srdce i ruku. Můj odpor proti jeho kouzelnému umění byl ale tak velký, že jsem ho nepokládala hodna odpovědi. Zůstal u mne nějakou dobu stát bez pohnutí, pravděpodobně čekal na příznivou odpověď, když jsem ale dál mlčela, rozhněval se a vyhrožoval mi, že se pomstí a potrestá moji pýchu, a potom moji komnatu opustil. Noc jsem přečkala nanejvýš neklidně a usnula jsem teprve nad ránem.

k dyž jsem se probudila, pospíchala jsem za bratrem, abych mu vyprávěla o tom, co se stalo, ale v jeho pokoji jsem ho nenašla a sluha mi řekl, že se už za úsvitu s tím cizincem vydal na lov. To nevěstilo nic dobrého. Rychle jsem se oblékla, nechala jsem osedlat koně a ujížděla jsem, doprovázena jediným sluhou, do lesa. Sluhův kůň klopýtnul, a protože si zlomil nohu, nemohl mě následovat. Aniž jsem se tím zdržovala, pobídla jsem koně a hnala se dál a za pár minut jsem viděla, jak mým směrem přichází ten cizinec a na provaze vede krásného jelena. Zeptala jsem se ho, kde nechal mého bratra a kde přišel k tomu jelenovi, z jehož velkých sametových očí kanuly slzy. Místo, aby mi odpověděl, začal se hlasitě smát. To mě rozzlobilo na nejvyšší míru, vytáhla jsem pistoli a na toho netvora vystřelila, ale kulka se od jeho hrudi odrazila a zabila mého koně. Padla jsem k zemi a ten cizinec zamumlal nějaká slova, kterými mě omámil do bezvědomí.

k dyž jsem zase přišla k sobě, ležela jsem v podzemním hrobě ve skleněné rakvi. Ten mistr černé magie se ještě jednou objevil a řekl mi, že mého bratra proměnil v jelena, můj zámek se vším kolem zmenšil a uzamknul do druhé skleněné truhlice, moje lidi proměnil v barevný kouř a uvěznil do skleněných lahví. Jestli mu chci být nyní po vůli, je pro něj lehké vše vrátit do původního stavu, stačí ty lahve jen otevřít a vše se vrátí do své skutečné podoby; ale já mu opět neodpověděla. Tak zmizel a nechal mě ležet v mém vězení a já upadla do hlubokého spánku. Mezi obrazy, které procházely mou duší, byl také jeden útěšný, že přijde nějaký mladý muž a osvobodí mě, a když jsem dnes otevřela oči, tak jsem uviděla tebe a věděla, že se můj sen splnil. Pomoz mi tento příběh dokončit. Nejprve musíme přesunout tu skleněnou truhlici, ve které je zámek, na ten kamenný kvádr, na kterém ses dostal sem.“

p ak se kámen s truhlicí, pannou i krejčíkem zvedl do výše a vynesl je stropním otvorem do horního sálu, odkud truhlici vynesli před jeskyni. Panna otevřela její poklop a pak jen v úžasu zírali, jak vše roste velkou rychlostí do původní velikosti. Potom se vrátili do podzemního sálu a vynášeli kouřem naplněné láhve. Sotva nějakou láhev otevřeli, vystoupal z ní modrý kouř a změnil se v živého člověka, ve kterém poznala některého ze svých sloužících. Ale největší radost zavládla, když z lesa přišel její bratr, který v podobě býka čaroděje zabil a změnil se zpět v člověka.

j eště toho dne podala krásná panna v souladu se svým slibem šťastnému krejčíkovi ruku u oltáře. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Der gläserne Sarg“ (KHM 163) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět
Poznámka 2 - Tak tato pohádka mi připadne nejméně lidová a nejvíce grimmovská. Myslím si, že pokud by se Wilhelm Grimm rozhodl napsat svoji vlastní pohádku, napsal by ji přesně takto.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmov�
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmov�
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmov�
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmov�
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmov�
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmov�
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmov�
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmov�
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmov�
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmov�
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmov�
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmov�
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmov�
Honza Hlupec - Bratři Grimmov�
Honza Ježek - Bratři Grimmov�
Honza silák - Bratři Grimmov�
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmov�
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmov�
Husopaska - Bratři Grimmov�
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmov�
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmov�
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak měl pasáček královské štěstí - Ulrich Jahn
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmov�
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmov�
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmov�
Jalovec - Bratři Grimmov�
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmov�
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmov�
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmov�
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmov�
Kocour v botách - Bratři Grimmov�
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmov�
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmov�
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmov�
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmov�
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmov�
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmov�
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmov�
Locika - Bratři Grimmov�
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmov�
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmov�
Modrovous - Bratři Grimmov�
Mordýřský zámek - Bratři Grimmov�
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmov�
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmov�
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmov�
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmov�
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmov�
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmov�
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmov�
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmov�
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmov�
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmov�
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmov�
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmov�
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmov�
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmov�
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmov�
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmov�
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmov�
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmov�
Oslíček - Bratři Grimmov�
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmov�
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmov�
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmov�
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmov�
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmov�
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmov�
Princezna na hrášku - Bratři Grimmov�
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmov�
Sedmero krkavců - Bratři Grimmov�
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmov�
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmov�
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmov�
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmov�
Šestero labutí - Bratři Grimmov�
Šestka táhne světem - Bratři Grimmov�
Šípková Růženka - Bratři Grimmov�
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmov�
Tři hadí lístky - Bratři Grimmov�
Tři hejkálkové - Bratři Grimmov�
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmov�
Tři přadleny - Bratři Grimmov�
Tři ptáčkové - Bratři Grimmov�
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmov�
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmov�
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmov�
Včelí královna - Bratři Grimmov�
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmov�
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmov�
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmov�
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmov�
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmov�
Željesboj - Bratři Grimmov�
Živá voda - Bratři Grimmov�



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons