Honza Ježek

Bratři Grimmov�

b yl jednou jeden sedlák, který měl dosti peněz i majetku, ale ač byl bohatý, přece jen mu k úplnému štěstí něco chybělo; neměli se ženou žádné děti. Když chodil s ostatními sedláky do města na jarmark, často si ho dobírali a ptali se, pročpak ještě nemá děti. Tu se jednou tak rozzlobil, že když přišel domů, řekl: „Já chci dítě, ať je to třeba ježek!“ A věru toto zaklínání přineslo svoje ovoce. Jeho žena porodila dítě, které bylo zpola ježek a zpola chlapec, a když to viděla, polekala se a řekla: „Jen se podívej, muži, ty jsi naše dítě zaklel!“ Tu muž pravil: „Láry fáry, musíme chlapce pokřtít, ale kde jen mu seženeme kmotra?“ Žena odvětila: „Budeme mu říkat Honza Ježek.“ Když byl tedy pokřtěn, farář řekl: „Pro ty jeho bodliny ho nemůžete ani uložit do pořádné postele.“ Tak dítěti rozprostřeli trochu slámy za pec a lehávalo tam. Matka ho nemohla kojit, protože by ji popíchalo bodlinami. Tak ležel Honza Ježek za pecí osm let. Jeho otec z něj byl celý ten čas jen mrzutý a doufal, že brzy umře, ale hoch se k umírání neměl.

j ednoho dne byl ve městě jarmark. Sedlák se tam chystal a ptal se ženy, co jí má přinést: „Kousek masa a dva bochníky bílého chleba.“ odvětila. Potom se zeptal děvečky a ta chtěla pár vlněných punčoch a dřeváky. A nakonec se měl k ptaní, co má přinést synovi. „Tatínku,“ řekl Honza Ježek: „mně přineste dudy.“ Když se sedlák vrátil domů, dal ženě, co jí nakoupil, maso a chleba, potom dal děvečce punčochy a dřeváky, konečně šel také za pec a synovi dal dudy. A když měl dudy, řekl: „Tatíčku, jděte ke kováři a nechte mi okovat kohouta, pojedu na něm do světa a už se nikdy nevrátím.“ Otec byl rád, že se ho zbaví, a tak mu nechal kohouta okovat. Když to bylo hotovo, Honza Ježek si na kohouta vyskočil a jel pryč; vzal s sebou ještě svini a osla. V lese kohout i s Honzou vyletěl na vysoký strom, kde pak seděli, zatímco dole se pásli svině a osel.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

n a tom stromě seděl Honza Ježek dlouhé roky a z toho osla a svině zatím vzešlo převeliké stádo. Po celou tu dobu chlapec hrál na dudy a hrál vám překrásně.

j ednou se v tom lese ztratil jeden král a ten tu krásnou hudbu uslyšel. Velmi se tomu podivil i poslal jednoho sloužícího, aby se porozhlédnul po okolí, odkud hudba přichází. Ať se sluha rozhlížel, jak chtěl, neviděl nic jiného než prapodivné stvoření, které sedělo na stromě a vypadalo jako kohout, na kterém sedí ježek a hraje na dudy. Král sloužícímu poručil, aby se muzikanta zeptal, proč tam sedí a zda by nevěděl, kde je cesta do jeho království. Honza Ježek sletěl na kohoutu se stromu a králi odpověděl, že mu cestu rád ukáže, když mu slíbí, že mu dá to první, co mu na královském dvoře přijde do cesty. Tu si král pomyslil: „Proč bych neslíbil? Vždyť to ubohé stvoření je jistě napůl hloupé, ani číst neumí, tomu mohu podepsat, co chce!“ Tak vzal péro a inkoust a napsal písemný slib. Honza Ježek mu pak ukázal cestu a on šťastně dorazil domů.

a le jeho dcerka, která ho zahlédla již z dálky, měla takovou radost, že ho zase vidí, že se mu rozběhla vstříc, aby ho políbila. Tu si král vzpomněl na svůj slib a vyprávěl jí, jak se mu vedlo, že ji zaslíbil jednomu podivnému stvoření, neboť ona byla tím prvním, co doma potkal. To stvoření sedí celé dny na stromě a hraje na dudy. Ale i když ji slíbil a upsal, nedá mu ji, protože to stvoření jistě neumí číst. To byla princezna ráda a řekla, že by k němu stejně nikdy nešla.

h onza Ježek pásl dál své stádo, byl veselý, seděl na stromě a hrál na dudy. I stalo se, že se v tom lese ztratil se svojí družinou jiný král a nemohl trefit domů, protože ten les byl hluboký a rozlehlý. Tu uslyšel krásnou hudbu a řekl jednomu z běžců, aby se porozhlédnul kolem. Běžec přišel pod strom, na kterém uviděl sedět kohouta a na něm Honzu Ježka. I zeptal se ho, co tam nahoře dělá. „Pasu svoje osly a svině, ale co si přejete vy?“ Tu mu běžec řekl, že se ztratili a netrefí zpět do království, zda by jim tedy nemohl ukázat cestu. Tak Honza Ježek sletěl na kohoutu ze stromu a řekl starému králi, že mu ukáže cestu, když mu dá to, co první doma před svým zámkem potká. Král odvětil: „Ano.“ a Honzu Ježkovi se upsal. Když to učinil, jel Honza Ježek před nimi na kohoutu a ukázal jim cestu a král šťastně dorazil zpět do své říše.

z toho, že je opět na svém královském dvoře, měl král velkou radost, ale z toho, že se mu jeho překrásná dcerka rozběhla vstříc, padla mu kolem krku a políbila ho a radovala se, že se jí otec vrátil, byl zasmušilý. Dcera se vyptávala, kde tak dlouho v tom světě byl a on jí vyprávěl, že se ztratil a už byl blízek toho, že se nikdy nevrátí, ale když jeli hlubokým lesem, byl tam jeden, napůl ježek, napůl člověk, jedoucí na kohoutu a sedící na jednom velkém stromě a ten krásně hrál na dudy a z lesa jej nakonec vyvedl a ukázal mu cestu, ale on mu za to slíbil, že první, co na svém královském dvoře potká, mu dá a tím byla právě ona, což je mu velmi líto. Ale princezna nedala jinak, že královský slib ráda splní a k tomu podivnému stvoření půjde.

h onza Ježek dál pásl svoje svině a osly, a ty svině měly selata a oslové oslata, stádo se rozrůstalo a za chvíli bylo tak velké, že ho byl les plný. Honzovi Ježkovi se to přebývání v lese už zajídalo, a tak nechal vzkázat otci, aby vyklidili ve vsi všechny stáje a chlívky, neboť on se vrací s převelikým stádem, že každý, kdo by chtěl zabíjet, může tak učinit. Otec z toho byl rozmrzelý, neboť doufal, že synek je dlouhý čas už mrtev. Honza Ježek nasednul na kohouta a své velké stádo hnal před sebou do vsi a uspořádal velkou zabíjačku, na kterou sezval celou vesnici; inu bylo vám to jásotu a veselí, že to bylo slyšet na dvě hodiny cesty od vsi. Potom Honza Ježek řekl: „Tatíčku, jděte ke kováři a nechte mi ještě jednou okovat kohouta, neboť já na něm pojedu do světa a už se nikdy nevrátím.“ Tak nechal otec znova okovat kohouta, neboť byl rád, že se syna konečně zbaví. Honza Ježek se tedy vydal do prvního království.

t am ale král poručil, že na toho, kdo by přijel na kohoutu a měl u sebe dudy, mají všichni střílet, sekat a bodat, aby se do zámku nedostal. Když tam Honza Ježek přijel, vyrazili na něj s bajonety, ale on pobídnul kohouta ostruhami a přeletěli přes bránu před královské okno. Tam se spustil dolů a zavolal na krále, že mu má dáti, co mu slíbil, jinak přijde o život on i jeho dcera. Tu král dceři domluvil, aby k němu šla a zachránila jim tak život. Princezna se oblékla do bílého, otec jí dal kočár se šestispřežením, se sloužícími a naložený zlatem a bohatstvím. Princezna nasedla a Honza Ježek s kohoutem a dudami usednul vedle ní, pak jim požehnali a jeli pryč. Král si mysli, že svoji dceru už více nespatří. Ale šlo to jinak, než si myslil, neboť když byli kousek cesty za městem, tu strhnul Honza Ježek princezně krásné šaty a svými bodlinami ji tak popíchal, až byla celá zkrvavělá a řekl: „To je odměna za tvoji faleš, běž pryč, já tě nechci!“ a vyhnal ji zpět domů.

h onza Ježek jel dál na svém kohoutu a se svými dudami do druhého království. Tam král poručil, že když přijede někdo jako Honza Ježek, mají ho nechat vejít, provolávat mu slávu a přinést ho až do královského zámku. Když ho nyní princezna viděla, velmi se polekala, protože přece jenom vyhlížel příliš podivně, ale pomyslila si, že jí stejně nic jiného nezbývá, když to její otec slíbil. Tak Honzu Ježka mile přivítala a pak spolu byli oddáni. Nato šli společně ke královské tabuli, kde ho princezna posadila po svém boku a jedli a pili. Když nastal večer a chtěli jít spát, tu se princezna velmi obávala jeho bodlin, ale on ji řekl, aby se nestrachovala, že jí neublíží. Pak Honza Ježek starému králi řekl, aby čtyřem mužům poručil hlídat před dveřmi ložnice a rozdělat velký oheň. Až Honza Ježek vejde do ložnice, dříve než se uloží do postele, vysvleče se z ježčí kůže a nechá ji ležet před postelí, tu musí ti mužové rychle přiskočit, hodit kůži do ohně a posečkat, dokud ji oheň úplně nestráví.

k dyž tedy odbila jedenáctá hodina, vešel Honza Ježek do komnaty, stáhl si ježčí kůži a nechal ji ležet před postelí. Tu vešli strážci a rychle ji odnesli a hodili do ohně. A když ji oheň celou strávil, byl Honza Ježek vysvobozen. I ležel v posteli v lidské podobě, ale byl celý černý jakoby spálený. Král nechal poslat pro lékaře a ten jej namazal hojivou mastí, až Honza úplně zbělel a byl z něj krásný mladý muž. Když to princezna viděla, velmi se zaradovala. Druhého rána radostně vstali, jedli a pili a teprve nyní řádně oslavili svoji svatbu a pak mu starý král předal říši.

k dyž uběhlo několik let, jel Honza se svojí ženou k otci a řekl mu, že je jeho syn. Ale sedlák pravil, že žádného syna nemá, že sice jednoho měl, ale ten se narodil s bodlinami jako ježek a odešel do světa neznámo kam. Tu se nechal Honza poznat a otec se zaradoval a odešel s Honzou do jeho říše. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Pohádka „Hans mein Igel“ (KHM 108) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmov�
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmov�
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmov�
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmov�
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmov�
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmov�
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmov�
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmov�
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmov�
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmov�
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmov�
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmov�
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmov�
Honza Hlupec - Bratři Grimmov�
Honza silák - Bratři Grimmov�
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmov�
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmov�
Husopaska - Bratři Grimmov�
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmov�
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmov�
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmov�
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak měl pasáček královské štěstí - Ulrich Jahn
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmov�
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmov�
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmov�
Jalovec - Bratři Grimmov�
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmov�
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmov�
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmov�
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmov�
Kocour v botách - Bratři Grimmov�
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmov�
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmov�
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmov�
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmov�
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmov�
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmov�
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmov�
Locika - Bratři Grimmov�
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmov�
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmov�
Modrovous - Bratři Grimmov�
Mordýřský zámek - Bratři Grimmov�
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmov�
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmov�
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmov�
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmov�
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmov�
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmov�
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmov�
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmov�
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmov�
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmov�
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmov�
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmov�
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmov�
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmov�
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmov�
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmov�
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmov�
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmov�
Oslíček - Bratři Grimmov�
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmov�
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmov�
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmov�
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmov�
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmov�
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmov�
Princezna na hrášku - Bratři Grimmov�
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmov�
Sedmero krkavců - Bratři Grimmov�
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmov�
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmov�
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmov�
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmov�
Šestero labutí - Bratři Grimmov�
Šestka táhne světem - Bratři Grimmov�
Šípková Růženka - Bratři Grimmov�
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmov�
Tři hadí lístky - Bratři Grimmov�
Tři hejkálkové - Bratři Grimmov�
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmov�
Tři přadleny - Bratři Grimmov�
Tři ptáčkové - Bratři Grimmov�
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmov�
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmov�
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmov�
Včelí královna - Bratři Grimmov�
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmov�
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmov�
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmov�
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmov�
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmov�
Željesboj - Bratři Grimmov�
Živá voda - Bratři Grimmov�



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons