Strašidelný Popelák

Anonym

j edno z nejpůvabnějších míst v Bádensku je pohoří Hegau. Díváte-li se od zámečku Neuhewen směrem k Bodamskému jezeru, tak vám na dosah leží Hegau, jehož jednotlivé vrcholky se tyčí pyšně do výše jako obři z pradávné minulosti. O tom nejmenším, ale nejpříkřejším z nich, o hoře Hohenkrähen se vypráví mnoho pověstí. [pozn1]

k dysi dávno, někdy kolem roku 1200 nebo 1300 po Kristu, tu žil muž jménem Johanes Christoph Popelius Maier, toho času správce hradu ovdovělé svobodné paní von Kraien. Jeho kosti byly nalezeny ve farním kostele v Mühlhausenu u Engenu, kde dříve stávala hraběcí hrobka. Jeho duch prý po staletí nedošel klidu. Tu hotov ku pomoci, jindy však ke škodě, bloudil po okolí. Strašidlo bylo známo pod jménem Popelák z Hohenkrähen. Místní lidé dávají k dobru rozličná zdůvodnění, proč musel správce hradu po smrti strašit. Měl prý za života zle nakládat s lidmi, a proto nedošel klidu. [pozn2]

v jedné pověsti se praví, že jedenou pozdě večer požádal o nocleh na hradu Hohenkrähen jeden švábský opat, který projížděl kolem. Přístřeší mu bylo přátelsky poskytnuto. Po večeři spolu opat a správce ještě dlouhou chvíli seděli a mocně popíjeli výtečné hegauské víno, až z toho byli celí rozjaření a jeden druhého škádlili. Opat byl obtloustlý, správce zase malý a vyzáblý človíček. Ve slovní potyčce se správce vychloubal svojí nezvyklou silou. Ale tomu se opat jen smál, prý se správce může ztěží vytahovat svojí silou, když vypadá zrovna jako kostlivec a člověk by ho mohl protáhnout skrze ouško jehly. Správce, který takový posměch neunesl, se však rozhněval, vyskočil od stolu a poručil, aby toho tlusťoučkého kněžíka vhodili do hladomorny a tam ho o vodě a chlebu tak dlouho drželi, dokud nebude tak hubený, že se dokáže protáhnout ouškem jehly. Tak se stalo. Opat byl ve vazbě tak dlouho držen, dokud nebyl tak hubený jako jeho nevlídný hostitel, správce hradu. Když ho propustili, opat nemyslel na nic jiného než na pomstu. V klášterní knihovně našel knihu kouzel, ve které byly sepsány neblahé zaříkávací formule. A tak opat seslal na správce hradu strašlivou kletbu. Ten si brzy potom zlomil vaz a jako hradní duch musel za trest pak bloudit po okolí a všechno živé znepokojovat svým strašením.

a batyše z Arnptenhausenu cestovala jednou do Öhningenu, aby si obhlédla vinice, které patřily ke zboží kláštera. Když jela kolem hradu Hohenkrähen, kola vozu se zastavila a více se nechtěla pohnout. Na pohled bylo všechno v pořádku, a tak se dovtípili, že to přiložil ruku k dílu zlomyslný Popelák. Abatyše věděla, že pořádná kletba by duchovo kouzlo zlomila, ale ta zbožná žena svému kočímu provždy zakázala klít, a tak na pokračování v cestě nebylo ani pomyšlení. V zoufalství abatyše na kočího zavolala: „Nu, Seppíčku, ve jménu Páně tedy klejte!“ To také kočí pohotově učinil a v tom okamžiku se dal kočár zase do pohybu. [pozn3]

k aždou neděli kolem půlnoci přicházíval Popelák do jedné podzemní komnaty hradu Hohenkrähen, kde bývalo shromážděno mnoho rytířů, aby si zahráli kuželky. Ty i samotná koule byly z ryzího zlata. Také za nedělního rána, v čase bohoslužby, se dával Popele vidět u hry v kuželky. Jednou ho v tomto čase viděli hrát kuželky v hradním příkopu dva tovaryši. Když je duch hradního správce zpozoroval, zval je ke hře a oni se nenechali dlouho pobízet. Zpočátku pár zlaťáků vyhráli, ale potom prohráli celý svoji výhru a dokonce všechny peníze na cestu, nezbyl jim ani krejcar. Rozezlení tovaryši táhli dál. Cestou objevil jeden z nich ve své torně kouli od kuželek, za posměchu svého druha ji vytáhnul ven a zahodil do křoví. Oba tovaryši záhy přišli do vsi Mühlhausen u Mägdebergu. Když otevřel svoji tornu ten druhý, velmi se podivil, protože v něm našel kuželku a ta byla z ryzího zlata. Ihned chtěl ten poklad směnit za peníze, ale ve vsi neměl nikdo tolik peněz, aby mohl tak drahocennou věc koupit. Konečně se jeden z nich nechal přemluvit ke koupi alespoň kousku zlata za dva tisíce zlatých. Zbytek kuželky s sebou vzal tovaryš do Schaffhausenu a získal za něj ještě mnoho tisíc zlatých. Plný závisti a zloby hledal druhý tovaryš cestou vyhozenou kouli, ale už ji nikdy nenašel. Od toho času, když někdo viděl hrát Popeláka kuželky, měl tento jen osm kuželek a jen jedinou kouli. [pozn4]

k dysi jel jeden mlynář z Radolfzellu z jarmarku v Möhringeru. Tu potkal pod hradem Hohenkrähen nějakého v cárech oděného poutníka, který ho prosil, zda by ho nesvezl do Singenu. Mlynář proti tomu nic neměl. Kousek před Singenem musel mlynář sestoupit z vozu a tu se nemálo vylekal, když zpozoroval, že jeho opasek se zlatem, který nosil kolem těla, je nějaký lehký. Cizinec mu s nevinným úsměvem řekl: „Jděte zpět, možná své zlato najdete!“ Opravdu, hned za vozem se blýskal v měsíčním světle na cestě první dukát, několik kroků dál ležel další a poslední nalezl tam, kde prve cizinec nastoupil. Tento zatím s velkým smíchem zmizel. Nyní mlynář pochopil, že vezl na voze zlomyslného Popeláka.

s prodavači skla nebo ženami nesoucími na prodej vejce si také občas ošklivě pohrál. Proměnil se v kládu nebo pařez u cesty. Když si na něj ti lidé sedli, aby si odpočali, tak v mžiku zmizel. Unavení poutníci tak spadli na zem i se svým nákladem skla nebo vajec a vše to rozbili a Popelák se tomu jen zlomyslně smál. Strážce brány v Radolfzellu mnohokráte oloupil o noční klid, napodoboval zvuky poštovní trubky. Když vrátný rychle vstal, aby otevřel městskou bránu, tu smějící se Popelák zmizel. Také jeden rybář z Moosu o Popelákovi mnohé vyprávěl, jak za temných nocí často slyšel volání: „Ho, Ho!“ A tak pospíchal na přívoz, neboť si myslel, že chce někdo převézt na druhý břeh, ale když tam přišel, byla loďka odvázaná a vesla ležela ve vodě. Nebo jeden rybář jednou v noci na jezeře naposledy rozhodil síť, tu to pleskalo, jako by v ní byla hojnost ryb. Když však přispěchal na místo, našel síť potrhanou a v nočním větru se ozýval potměšilý smích.

n a hradě Hohenkrähen měli děvečku, která ustavičně při dojení upíjela mléko, za což dostávala neviditelnou rukou od Popeláka vždy pěkný pohlavek, a proto svému pánu vypověděla službu. Příčinu své výpovědi mu však ozřejmit neuměla. Nakonec vyhrkla, že se nadále nenechá u dojení pohlavkovat. „Potom si ovšem musela při dojení dělat něco nepěkného,“ mínil pán: „jinak bys žádné pohlavky nedostávala.“ Děvečka se nakonec ke svému prohřešku přiznala a byla napomenuta, aby upíjení mléka při dojení zanechala. To učinila a od toho času už žádný pohlavek nedostala.

m nohým obyvatelům Hegau býval však Popelák velmi ochotně k ruce. Především lidem na Bruderhofu byl velmi užitečný; dělal vše, co mu bylo předneseno, nosil vodu a dříví do kuchyně, házel slámu a seno na podestýlku, krmil dobytek, hřebelcoval koně, mlatcům snopy podstrkoval; chopil se všeho, co bylo třeba. Při každém příkazu se ale muselo říci „ne mnoho, ne málo“, jinak hodil všechno seno na zem nebo přivlekl do kuchyně z kůlny všechno dřevo v zásobě. Jako odměnu za jeho služby se pro něj muselo každý den prostírat, zvláštní talíř postavit a říci: „Popeláku, pojez se mnou!“ Zapomněl-li člověk na tu průpovídku, strhnul Popelák ubrus i s jídlem na zem, odvázal dobytek ve stáji a činil rozličné lotroviny. Rovněž ho museli pozvat, když chtěli vyjet ven. „Popeláku, pojeď se mnou!“ Potom si sedl na vůz a jel s dotyčným na pole. Nebyl-li ovšem pozván, jistě se na cestě stalo nějaké neštěstí. Při pečení chleba se pokaždé muselo tomu prvnímu žebrákovi, který toho dne přišel do dveří, dát jeden celý bochníček chleba, jinak Popelák zbývající chleba odnesl a v kuchyni učinil velký nepořádek.

t akových příběhů ze starých časů vyprávějí lidé o Popelákovi v Hohenkrähenu velké množství. Kdo si ale myslí, že strašidelný správce hradu ještě vyvádí své lotroviny, tomu musím říci, že Popelák se už dlouhý čas neukázal. [pozn5]

Oddělovač

Poznámka 1 - Kdo propadl kouzlu Českého středohoří, určitě se na první pohled zamiluje do kraje Hegau na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, který byl taktéž vytvořen vulkanickou činností a malebně zaoblen následnou erozí. Místní lidé mají pro tento půvabný kraj poetické jméno, říkají mu „Kuželky Páně“. Na každém z vrcholků pohoří najdete pozůstatky středověkého hradu či tvrze. Na nejvyšším z vulkánů Neuhewen (864 m n.m.) v severozápadním Hegau stojí už od roku 1200 hrad Neuhewen (jiní mu říkají také Stettener Schlössle), který byl vyplněn bevorskými vojsky během třicetileté války v roce 1639. Dnes leží na úpatí hory obec Stetten, městská část Engenu. Fonolitový kužel Hohenkrähenu (644 m n.m.) na svém temeni nese zříceninu stejnojmenného hradu z konce 12.století, který také nepřečkal běsnění třicetileté války; byl vypálen v roce 1634.   Zpět
Poznámka 2 - Jan Popelius Maier, správce hradu a loupeživý rytíř, o jehož životě nemáme žádné písemné důkazy, je zpodobněn na ojedinělém portrétu, který byl namalován v roce 1665 jako kopie obrazu z roku 1430. Podle helmy, se kterou je Popelius zpodobněn, odborníci odhadují, že žil na začátku 15. století v období úpadku šlechtického rodu Hohenkrähen. Každopádně se nevýrazná historická postava stala vděčným tématem místních pověstí a nositelem všech zlomyslností a nešťastných náhod, které obyvatele kraje stíhaly.   Zpět
Poznámka 3 - Dnes státem úředně uznané rekreační obec Öhningen (Bádensko-Württembersko) leží u švýcarských hranic na západním břehu Bodamského jezera na poloostrově Höri, kterému básníci přezdívají „Zahrada Páně na jezeře“. Zde si můžete jako ostatní návštěvníci léčit pocuchané nervy v pohádkově romantických uličkách, lemovaných typickými hrázděnými domy se záplavou květin v oknech. Milovníci aktivního odpočinku zda najdou bohatou síť cyklistických i pěších stezek, které vedou i přes hranici do Švýcarska.   Zpět
Poznámka 4 - Mühlhausen byste našli v Hegau na sever od Bodamského jezera mezi obcemi Singen a Engen. Poprvé ho svět vzal na vědomí v roce 787, kdy ho zmínili v darovací listěně kláštera Sv. Gallena. V roce 1230 byla na nedaleké zalesněné hoře zahájena opatem kláštera stavba obranného hradu Mägdeberg, který byl v běhu staletí opakovaně vyplundrován a opět vystavěn. Dnes z něj najdete jen malebnou zříceninu. Schaffhausen je dnes hlavní město stejnojmenného kantonu ve Švýcarsku a je proslulý jako centrum švýcarské renesance. Kolem roku 1000 tu na břehu Rýna vznikla osada, neboť tu byl široko daleko jediný brod, kde se vykládaly lodě, aby jejich náklad vozili do míst pod Rýnskými vodopády.   Zpět
Poznámka 5 - Lidová pověst „Der Popele von Hohenkrähen“ je ze Švábska, historického území ve Spolkové republice Německo, které je dnes z velké části součástí spolkové země Bádensko-Württembersko. Pro vaše poučení a potěšení z němčiny přeložila, po svém převyprávěla a poznámkami doplnila Jitka Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

Arendsee - Bratři Grimmov�
Bezhlavá žena - Anonym
Bílá paní - Bratři Grimmov�
Bílá paní na Pielbergu - Bratři Grimmov�
Bílá paní na Schlossbergu - Bratři Grimmov�
Bílá paní na Tegerfeldenu - Meinrad Lienert
Bílá paní z Willbergu - Bratři Grimmov�
Blangenmoorské strašidlo - Anonym
Bludičky - Bratři Grimmov�
Blumenstein - Bratři Grimmov�
Bockhornský pastor a ďábel - Anonym
Burgsee - Bratři Grimmov�
Býčí močál - Bratři Grimmov�
Býčí potok - Bratři Grimmov�
Chléb dar Boží jest - Anonym
Císař Karel v Norimberku - Bratři Grimmov�
Císař Karel v Untersbergu - Bratři Grimmov�
Čarokvětná polana - Bratři Grimmov�
Ďábel jako strážce pokladu u města Brémy - Anonym
Ďáblova mříž - Bratři Grimmov�
Dambecký zvon v Röbelu - Anonym
Děvečka u vodníka - Bratři Grimmov�
Děvin skok - Bratři Grimmov�
Divodějná kolébka - Bratři Grimmov�
Divoký Lovec na honu - Bratři Grimmov�
Divotvorný kořínek - Bratři Grimmov�
Divoženky na Untersbergu - Bratři Grimmov�
Dlouhán v Mordýřské uličce - Bratři Grimmov�
Dobromysl a jablečník - Bratři Grimmov�
Döngesské jezero - Bratři Grimmov�
Drolící se žebro - Bratři Grimmov�
Duch v Ramslohu - Anonym
Dům s devadesáti devíti okny u Witzwortu - Anonym
Dvanáct nespravedlivých soudců - Bratři Grimmov�
Dvě divoženky - Bratři Grimmov�
Ekerken - Bratři Grimmov�
Friedrich Barbarossa na hoře Kyffhäuser - Bratři Grimmov�
Geroldseck - Bratři Grimmov�
Greifenstein - Anonym
Hadí princezna - Bratři Grimmov�
Hastrman - Bratři Grimmov�
Hastrman a sedlák - Bratři Grimmov�
Hastrman na jatkách - Bratři Grimmov�
Házení košil - Bratři Grimmov�
Helfenstein - Bratři Grimmov�
Herrmann von Rosenberg - Bratři Grimmov�
Hessenské údolí - Bratři Grimmov�
Hincelman - Bratři Grimmov�
Hladotrysk - Bratři Grimmov�
Holínka - Bratři Grimmov�
Holoubek ukazuje poklad - Bratři Grimmov�
Holoubek zadržuje nepřítele - Bratři Grimmov�
Hrabě a skřítkové - Bratři Grimmov�
Hrad Dietrichstein v Korutanech - Anonym
Hrušeň na Walserském poli - Bratři Grimmov�
Huckup - Anonym
Hučka - Bratři Grimmov�
Jak byli trpaslíci vyhnáni - Bratři Grimmov�
Jak Harmsdorfští kupovali slotu - Anonym
Jak odlévali zvon ve Vratislavi - Bratři Grimmov�
Jak sedláci zatančili šavlový tanec - Bratři Grimmov�
Jak si permoník na svatbě zatancoval - Bratři Grimmov�
Jak si trpaslíci půjčili chléb - Bratři Grimmov�
Jak si vodník pekl ryby - Anonym
Jak skřítkové slavili svatbu - Bratři Grimmov�
Jak tenkrát trpaslíci odešli - Bratři Grimmov�
Jan Pasovský - Bratři Grimmov�
Jasnovidný křišťál - Bratři Grimmov�
Jeskyňka - Anonym
Jettin pahorek u Heidelbergu - Bratři Grimmov�
Jezero Seeburg - Bratři Grimmov�
Johann Hübner - Bratři Grimmov�
Jura v Pomořanech - Bratři Grimmov�
Kamenný dům v Bunde - Anonym
Kamenný stůl - Bratři Grimmov�
Kamperský jeseter - Anonym
Klepačka - Bratři Grimmov�
Kočeví - Bratři Grimmov�
Köterberg - Bratři Grimmov�
Kouzelné byliny vařiti - Bratři Grimmov�
Kovář a trpaslík - Bratři Grimmov�
Kovář z Hechelbachu - Anonym
Kovlad - Bratři Grimmov�
Kovlad v Harzu - Bratři Grimmov�
Král Zelenoles - Bratři Grimmov�
Král Zlojíř - Anonym
Krutý hrabě z Wildenfelsu - Anonym
Krysař z města Hameln - Anonym
Labská panenka a žínka ze Sály - Bratři Grimmov�
Lázeň Paní Holly - Bratři Grimmov�
Legenda o Mariazellu - Anonym
Lilie - Bratři Grimmov�
Mechyňka - Bratři Grimmov�
Měřice, prsten a pohár - Bratři Grimmov�
Miláček k jídlu pozvaný - Bratři Grimmov�
Milostný potok - Bratři Grimmov�
Mlynář z Göttelfingenu - Anonym
Mlynářka - Bratři Grimmov�
Mönchsberg - Anonym
Mrtvé údolí - Anonym
Mummelsee - Bratři Grimmov�
Můrka - Bratři Grimmov�
Můrka v Obersdorfu - Anonym
Můstek u Bělidla - Anonym
Mužíček na zádech - Bratři Grimmov�
Nevěstin kámen - Anonym
Nixenbronn - Bratři Grimmov�
Noc sv.Ondřeje - Bratři Grimmov�
Noční duch na Kendenichu - Bratři Grimmov�
Noční můrka ve Frísku - Anonym
O duších hříšných - Bratři Grimmov�
O křivém přísahání - Bratři Grimmov�
O loupeživém rytíři Eppelinovi - Bratři Grimmov�
O nálezcích rudných žil - Bratři Grimmov�
O podivuhodném pacholkovi - Bratři Grimmov�
O pokladu a třešních - Bratři Grimmov�
O prokletém prameni - Bratři Grimmov�
O rarášcích - Bratři Grimmov�
O sedlákovi, co mezníky přenášel - Anonym
O svatojánském pokladu - Bratři Grimmov�
O svatých pramenech - Bratři Grimmov�
O zlatém písku na Untersbergu - Bratři Grimmov�
O zlatém uhlí na Untersbergu - Bratři Grimmov�
Obr Haymon - Bratři Grimmov�
Obr Roman z Villingenu - Anonym
Obr Vojen - Bratři Grimmov�
Obří hra - Bratři Grimmov�
Obří hračka - Bratři Grimmov�
Obří kameny - Bratři Grimmov�
Obří prst - Bratři Grimmov�
Obří sloupy - Bratři Grimmov�
Obrové z Untersbergu - Bratři Grimmov�
Ochsenberg - Bratři Grimmov�
Odchod trpasličího lidu přes most - Bratři Grimmov�
Odlévání zvonů v Attendornu - Bratři Grimmov�
Pán ze Scherfenbergu a trpaslík - Bratři Grimmov�
Paní Holla a sedlák - Bratři Grimmov�
Paní Holla a věrný Eckart - Bratři Grimmov�
Paní Holla naděluje - Bratři Grimmov�
Paní von Alvensleben - Bratři Grimmov�
Paní von Bonikau - Bratři Grimmov�
Paní von Hahn a vodník - Bratři Grimmov�
Panna Eli - Bratři Grimmov�
Panny z Boyneburgu - Bratři Grimmov�
Pasáček a skřítek - Bratři Grimmov�
Pejsek z Bretty - Bratři Grimmov�
Permoníci - Bratři Grimmov�
Pět křížů - Bratři Grimmov�
Plavec - Bratři Grimmov�
Podvrženci ve vodě - Bratři Grimmov�
Podvrženec - Bratři Grimmov�
Podvrženec metlou vyšlehaný - Bratři Grimmov�
Pouť dvou Švábů do Compostelly - Anonym
Pramáti rodu Rantzau - Bratři Grimmov�
Prokletá vesnice - Bratři Grimmov�
Prokletý hrázný - Anonym
Prýštící pramen - Bratři Grimmov�
Ptačí hnízdo - Bratři Grimmov�
Pyšná zámecká slečna - Anonym
Reinstein - Bratři Grimmov�
Růžový keř u Hildesheimu - Anonym
Rybník Paní Holly - Bratři Grimmov�
Samorodý peníz - Bratři Grimmov�
Sedlák a skřítek hospodáříček - Bratři Grimmov�
Sklepní skřítek - Bratři Grimmov�
Skřítek hospodáříček - Bratři Grimmov�
Skřítek hospodáříček ve mlýně - Bratři Grimmov�
Slet čarodějnic u Zavelsteinu - Anonym
Slitujte se nad trpaslíkem - Bratři Grimmov�
Spící vojsko - Bratři Grimmov�
Spiritus familiaris - Bratři Grimmov�
Starý vinný sklep u Salurnu - Bratři Grimmov�
Stavba kostela sv.Laurince na ostrově Föhr - Anonym
Stopy v kameni - Bratři Grimmov�
Strašidelný průvod - Bratři Grimmov�
Strašidelný rytíř - Bratři Grimmov�
Střelecká slavnost - Anonym
Stříbrný pramen - Bratři Grimmov�
Strom duchů - Anonym
Svatá noc - Bratři Grimmov�
Svatý Mikuláš a zloděj - Bratři Grimmov�
Šibeniček - Anonym
Šibeniční potok - Anonym
Tanec s hastrmanem - Bratři Grimmov�
Těžké dítě - Bratři Grimmov�
Tichý lid na horském zámku Plesse - Bratři Grimmov�
Tři havíři z Kutné hory - Bratři Grimmov�
Trpaslíci na balvanu - Bratři Grimmov�
Trpaslíci na stromě - Bratři Grimmov�
Trpaslíci u Dardesheimu - Bratři Grimmov�
Trpaslíci ze Svatošských skal - Bratři Grimmov�
Trpasličí hory - Bratři Grimmov�
Trpasličí nohy - Bratři Grimmov�
Trpaslík z Osenbergu - Bratři Grimmov�
Untersberg - Bratři Grimmov�
Utopené dítě - Bratři Grimmov�
Utržené ouško - Bratři Grimmov�
Válka a mír - Bratři Grimmov�
Vodní právo - Bratři Grimmov�
Vodní víla a mlynářský tovaryš - Bratři Grimmov�
Vodní žínky z Magdeburgu - Bratři Grimmov�
Vodnické nohy - Bratři Grimmov�
Zakletý král na zámku Schildheiss - Bratři Grimmov�
Zapovězené chytání ryb - Anonym
Zaříkávání permoníků - Bratři Grimmov�
Zasypané stříbrné doly - Bratři Grimmov�
Zeitelmoos - Bratři Grimmov�
Zkamenělí trpaslíci - Bratři Grimmov�
Zmrtvělá řeka - Bratři Grimmov�
Znamení budoucí zkázy - Anonym
Zvon z hory Wunnenstein - Anonym
Zvony z Debberode - Anonym
Žebraččina kletba - Anonym
Žitná babice - Bratři Grimmov�



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons