O jednom, co byl mladý k ženitbě

Ulrich Jahn

b yl jednou jeden král, který měl na svém zámku deset komnat, ty byly pro každého domácího otevřené. Byla tam ještě jedenáctá komnata, ale do té nesměl nikdo vstoupit kromě krále, který nosil klíč neustále v kapse a v noci ho dával pod polštář, a tak byl celý královský dvůr zvědavý, co v té komnatě může být, že to král ukrývá i před zraky svých blízkých; ale nejzvědavější byl králův syn.

n akonec princ pokušení neodolal, jedné noci se vplížil do ložnice svého otce a klíč mu ukradl zpod polštáře. Potom zapálil svíci a šel k zakázaným dveřím, strčil klíč do zámku, otočil jím a komnatu otevřel. Uvnitř visely na stěnách nádherné obrazy, ale ten nejkrásnější mezi nimi byl portrét anglické princezny; ta byla tak půvabná, že královský syn na místě onemocněl láskou a od té chvíle nemyslil na nic jiného, než že se s princeznou ožení.

d ruhého dne princ svolal na otcovský zámek všechny malíře, co jich v královské říši bylo, a poručil jim, aby namalovali jeho portrét, a když byl obraz hotový, nechal vystrojit loď a kapitánovi ho předal, aby ho zavezl anglické princezně, která bydlí daleko za mořem, a aby jí také vyřídil, že on, princ k ní zahořel láskou a rád by se s ní oženil.

k apitán udělal, jak mu poručili. Jakmile dorazil k anglickým břehům, předal obraz královské dceři a k tomu jí vypověděl vše, co mu uložil jeho pán, ale princezna se při pohledu na princův portrét jen zasmála a řekla: „Řekni tvému princi Holobrádkovi, že ještě není dost starý k ženění. Vylíhlá kuřata by měla počkat, až jim oschne peří.“ S výsměchem a ostudou v zádech se kapitán vydal zpět na loď a vyplul k domovu.

k dyž královský syn slyšel, jak byl jeho posel v Anglii přijat, zežloutl hněvem a zvolal: „Ty bys mi byla pěkné nadělení! Však ještě o Holobrádkovi uslyšíš!“ Potom šel dolů do kuchyně a požádal otcova kuchaře, aby ho naučil vařit ty nejvybranější pokrmy, za které by se nemusel žádný kníže stydět. Potom, co se vyučil kuchařem, opustil královský zámek a vydal se do Anglie, aby se přihlásil u krále za kuchaře. Anglický král měl opravdu mlsný jazýček, a když viděl, že ten nový kuchař svému umění rozumí lépe jak ten současný, vyhnal tohoto ze služby a princ se stal vrchním kuchařem.

p rinc si každý den odpoledne, když už měl po práci, vzal harfu a sedl si pod okna princezniny komnaty, aby tam hrál a k tomu zpíval a obojí to uměl tak překrásně, že pacholci i děvečky kvůli tomu zapomínali na práci a kolemjdoucí zůstávali stát na cestě a poslouchali. A netrvalo to dlouho, ani královská dcera to nevydržela a musela toho podivuhodného muzikanta vidět a dozvědět se, kdo to je. Poslala komornou, aby to vyzvěděla, a ta přiběhla ihned zpět a řekla: „Princezno, to je ten nový vrchní kuchař, kterého váš otec teprve nedávno dosadil.“ Princeznino srdce bylo ale tím nádherným zpěvem tak okouzleno, že řekla: „Ach což, kuchař, nekuchař, je to také muž, stejně dobrý jako každý jiný.“ A komorná si musela pospíšit, aby seběhla po schodech dolů a zpěváka přivedla.

k dyž stál kuchař před ní a hrál tak kouzelně na harfu a k tomu nádherně zpíval, princezna se do něj rázem zamilovala a řekla, že se chce za něj vdát. „Zní to sice hezky, ale nejde to,“ řekl kuchař: „až to můj pán, král uslyší, budu se rázem houpat na šibenici.“ To bylo princezně také jasné, a proto se s kuchařem shodla, že uprchnou za moře, kde budou před otcem v bezpečí. Vyhledali vhodnou loď a druhého dne se hned časně ráno vydali pryč a pluli tři dny a noci po širém moři, dokud se nedostali na dohled městu, ve kterém byl princův otec králem. Tady se nechali vysadit na břeh a loď plula dál.

z mořského pobřeží do královského města byla ale ještě daleká cesta a na tu se museli vydat pěšky. „Ženo,“ řekl kuchař: „už nejsi více princezna. Musíme hledět, jak si vyděláme nějaký ten groš. Sundej si střevíce a punčochy a poběž bosa, boty musíš šetřit na neděli.“ Princezna udělala, jak jí poručili, ale brzy si něžné nožky na hrubém štěrku rozedrala do krvava a naříkala a plakala, že nemůže dál. „Tak si lehni do trávy a počkej na mne.“ řekl jí kuchař hrubě: „Já se mezitím podívám, zda bych se nemohl v tom městě stát u krále kuchařem.“ Za nějakou chvíli přišel zpět a řekl: „S tím kuchařem to nevyšlo, to místo je už obsazené, tento král neposílá své věrné sluhy pryč, když přijde někdo jiný. Abychom měli střechu nad hlavou, pronajal jsem u městských bran domek, budeme tam mít místa dost.“

p rincezně krvácela chodidla, ale musela jít, dokud nedorazili do domku. Ten byl mile a čistě zařízen a měl kuchyni, světnici a komoru. „Mužíčku,“ řekla princezna něžně: „tady budeme šťastné a spokojeně žít.“ „Šťastně a spokojeně.“ zabručel muž: „Z čeho budeme žít? Okopávat na poli s tvýma bolavýma nohama nemůžeš, tak zajdu do lesa a nařežu vrboví, budeš plést košíky.“ Když ale vrbové proutí přinesl, měla od něj princezna za chvíli jemné ruce do krvava rozpíchané tak, že plést nemohla. „S tebou si jeden neví rady,“ spílal jí muž: „nohy zkrvavené, ruce popíchané, k okopávání i pletení jsi k ničemu. Učiněné neštěstí. Co si s tebou počnu?“ Tu si princezna zakryla obličej oběma rukama a plakala a naříkala: „Ach, vyzkoušej to ještě s něčím jiným, to se určitě naučím!“ „Nu, uvidíme,“ řekl muž a šel do města, kde koupil kolovrátek, aby na něm předla. Ale princezna předení nesnášela a vůbec nevěděla, jak začít. Tu ji muž huboval a ukázal jí to, ale tvrdé vlákno se jí hluboce zařezávalo do již rozpíchaných prstů, až to nemohla bolestí vydržet. „Nic neříkám,“ navážel se do ní muž: „ale byly to opět vyhozené peníze. Nehodíš se k ničemu, raději si sedni za pec a nechej mě, abych se za tebe staral.“

m už vzal sekeru a dělal, že jde do lesa, aby nasekal dřevo, ale ve skutečnosti šel na otcovský zámek, odkud se večer vrátil a dal ženě dukát, který toho dne vydělal. A tak to šlo celý týden a princezna byla nadmíru spokojená, že jí v sobotu v měšci cinkalo šest zářivých dukátů. Pýcha i arogance ji dávno přešla, ale princ si pomyslel: „Ještě není dost potrestaná, toho holobrádka ji jen tak neprominu.“

v pondělí princezně řekl: „Ženo, teď máme pěknou sumičku, za to si můžeš otevřít krámek na trhu. Nakoupím hliněné nádobí a ty ho budeš prodávat.“ „Muži, to ráda udělám.“ řekla potěšeně, neboť chtěla být užitečná. Princ šel do města a nakoupil za těch šest zlatých dukátů hrnce a rozvěsil je na jedné boudě na trhu. Potom nechal mezi obchodníky ve městě rozhlásit, že by měli následujícího dne za dobrý peníz tento krámek vykoupit, jinak jim ukáže, kdo je to královský syn.

v úterý brzy ráno se princezna vydala na trh a jaké bylo její překvapení, když se lidé vrhli k jejím hrncům a za krátko vše vyprodala a mohla stánek pro tento den zavřít. Spokojeně pospíchala domů a vyprávěla o tom svém muži. Ten řekl: „Koupíme nové nádobí, zítra si sedneš na to samé místo, třeba budeš mít zase takové štěstí.“ Nádobí obstarali, ale když následujícího rána krámek otevřela a vyložila zboží, marně na nějakého kupce čekala, nikdo se neukázal. Kolem poledne vjel na náměstí nádherný kočár a kočí hnal koně tryskem rovnou k jejímu krámku a vystavené zboží srazil na zem a nezůstal ani kousek celý. Princezna volala: „Ach, můj pane, slitujte se nad chudou ženou!“ ale ten vznešený pán, který v kočáře seděl a nebyl to nikdo jiný než sám princ, na její křik nereagoval, nýbrž odjel, aniž by škodu uhradil. „To máš za toho holobrádka!“ řekl.

k dyž princezna dorazila domů, muž na ni už čekal a lál jí, když se o té ničemnosti dozvěděl. „K okopávání na poli, k předení a pletení košíků jsi zcela k nepotřebě! A když potom člověk uvěří, že by to mohlo jednou jít, tak přijdou všechny naděje vniveč. Co si teď počneme? Ještě štěstí, že mám v kapse několik grošů, za to opatřím pivo, víno, klobásy, špek, chleba a housky, a ty otevřeš hostinec.“ S tím princezna souhlasila, a tak muž všechny ty věci opatřil, ale v tom v tom samém čase dal svým vojákům rozkaz, aby večer nehledali žádný hostinec, nýbrž šli do toho v lese a tam se navečeřeli. Kolem večera vojáci opravdu dorazili a princezna nestačila krájet a nosit a nalévat, aby hosty uspokojila, a dříve než se nadála, byla celá zásoba vyprodána. Oči jí zářili štěstím a radostí, když muži na stůl vysázela vydělané dukáty, ale on si pomyslel: „Za toho holobrádka nejsi ještě dost potrestaná.“ A poručil jí, aby nakoupila nové zásoby na zítra. Tentokrát však vojáci obdrželi jiný úkol, nemají té ženě nic zaplatit, a byla-li by zlá a chtěla peníze, mají vše rozmlátit, jenom jí samé se nesmí žádný dotknout. To vojáci udělali, a tak byla princezna toho večera ubožejší než kdy předtím. Když o tom neštěstí muži vyprávěla, nechtěl o ní víc slyšet, ale ona prosila a plakala tak dlouho, dokud jí neslíbil, že to s ní ještě jednou a naposledy zkusí.

n a zámku bylo volné místo děvečky a vrchní kuchař ji přijme, ale musí u práce myslet na svého muže a na tělo si přivázat kastrůlek, aby do něj každý den naložila ty pochoutky, které zůstanou po hostině na mísách. A princezna to slíbila. Když šla prvního dne práce v zámeckých službách večer s kastrůlkem domů ke svému muži, musela projít kolem velkého sálu. Dveře byly pootevřené a ona nakoukla dovnitř a viděla, jak se tam nastrojení dvořané otáčej při tanci. V tom okamžiku k ní přistoupil králův syn a vyzval ji k tanci, ale princezna nechtěla, protože měla ošklivé šaty a na těle uvázaný kastrůlek s jídlem, ale vzpouzení jí nepomohlo, musela do kola a při tanci jí princ nepozorovaně zatáhl za šňůrku, na které měla uvázaný kastrůlek, a ten spadl na zem a rozbil se a po podlaze se rozlétly kousky pečeně a knedlíky. Princezna byla rázem hanbou celá červená a nejraději by se propadla do země, a tak se vysmekla princi z rukou a spěchala ven ze sálu. Princ si přes ramena mezitím přehodil starý plášť a na schodech dívku dohonil a stavěl se, že ji v zámku čekal. „Vrchní kuchař je můj dobrý známý,“ řekl: „pojď a schovej se v komoře. Až bude tma a hosté budou pryč, utečeme, neboť tady už zůstat nemůžeme.“ S tím ji zavedl do překrásné ložnice, ale ona nic neviděla ani neslyšela, neboť byla k smrti unavená, a padla do postele s tím do hlubokého spánku a neprobudila se ani, když do její postele zazářilo ranní slunce.

n yní budeme vidět, zda mi uschlo peří.“ smál se druhého dne princ a poslal ke své ženě komornou, aby ji probudila a oblékla do vznešených šatů, které se hodí jen pro královnu. Princezna si nechala vše líbit, připadalo jí, že je ve snu. Když ale za chvíli vešel do komnaty princ, na hrudi měl se zlatou hvězdou a vzal ji do náruče, začala plakat a řekla: „Ach, co ode mne chcete, jsem jen prostá dívky a žena nepatrného muže.“ Princ jí ale poklepal na rameno a odvětil: „Kdepak, ten kuchař a já jsme jeden, ušetřila by sis mnohý žal, kdyby ses nechovala tak pyšně a povýšeně k mému poslu.“ Když to princezna uslyšela, zaradovala se a svého muže líbala.

p otom vystrojili vznešenou hostinu a ještě jednou slavili svatbu. To vám byla paráda! Já to musím vědět, vždyť jsem tam sám byl a pomáhal jsem roznášet jídlo. Natáhli mi tenkrát boty ze skla a oblékli šaty z papíru. Na hlavu mi posadili klobouk z másla. Ale popíjel jsem z těch výtečných vín a bylo toho příliš mnoho, na prahu jsem ošklivě zakopl a skleněné střevíce zapraskly střevíce a byly vejpůl. S obavami jsem běžel do kuchyně, abych se podíval na pečeni, když tu mi horké páry olizovaly můj klobouk, až se rozpustil. Pak mi bylo u vaření horko, a tak jsem běžel ven, abych se ochladil, ale venku lilo jako z konve, papírové šaty mi spadly z těla, taj jsem tam stál, jak mne pánbů stvořil, a s nadávkami a hanbou mne odtamtud vyhnali. Tenkrát jsem musel dlouho pracovat, než jsem dal dohromady tolik krejcarů na šaty, abych se mohl ukázat mezi lidmi. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Vom Königssohn, der noch zu jung zum Heiraten sein sollte“ je ze sbírky lidových pohádek a pověstí „Volksmärchen aus Pommern und Rügen“ (1891) německého sběratele a folkloristy Ulricha Jahna (1861-1900). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla a poznámkami doplnila Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmov�
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmov�
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmov�
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmov�
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmov�
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmov�
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmov�
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmov�
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmov�
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmov�
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmov�
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmov�
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmov�
Honza Hlupec - Bratři Grimmov�
Honza Ježek - Bratři Grimmov�
Honza silák - Bratři Grimmov�
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmov�
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmov�
Husopaska - Bratři Grimmov�
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmov�
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmov�
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmov�
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak měl pasáček královské štěstí - Ulrich Jahn
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmov�
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmov�
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmov�
Jalovec - Bratři Grimmov�
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmov�
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmov�
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmov�
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmov�
Kocour v botách - Bratři Grimmov�
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmov�
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmov�
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmov�
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmov�
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmov�
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmov�
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmov�
Locika - Bratři Grimmov�
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmov�
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmov�
Modrovous - Bratři Grimmov�
Mordýřský zámek - Bratři Grimmov�
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmov�
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmov�
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmov�
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmov�
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmov�
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmov�
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmov�
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmov�
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmov�
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmov�
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmov�
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmov�
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmov�
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmov�
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmov�
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmov�
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmov�
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmov�
Oslíček - Bratři Grimmov�
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmov�
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmov�
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmov�
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmov�
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmov�
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmov�
Princezna na hrášku - Bratři Grimmov�
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmov�
Sedmero krkavců - Bratři Grimmov�
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmov�
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmov�
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmov�
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmov�
Šestero labutí - Bratři Grimmov�
Šestka táhne světem - Bratři Grimmov�
Šípková Růženka - Bratři Grimmov�
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmov�
Tři hadí lístky - Bratři Grimmov�
Tři hejkálkové - Bratři Grimmov�
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmov�
Tři přadleny - Bratři Grimmov�
Tři ptáčkové - Bratři Grimmov�
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmov�
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmov�
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmov�
Včelí královna - Bratři Grimmov�
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmov�
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmov�
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmov�
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmov�
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmov�
Željesboj - Bratři Grimmov�
Živá voda - Bratři Grimmov�



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons