O královském orání a kupeckém namlouvání

Ulrich Jahn

b yl jednou jeden mladý kupec, kterému otec zanechal převeliké bohatství jak v penězích, tak i na majetku, takže si mohl najmout a naložit tři lodi a vydat se s nimi do světa.

n ějaký čas pluli po širém moři, když tu dorazili k městu, které přeukrutně soužily povodně. Všechna pole i zahrady byly zaplaveny vodou a lidé nevěděli, kde by sehnali co k jídlu, aby nepomřeli hlady. Tak si stěžovali kupci a on měšťanům věnoval loď plnou potravin a se vším, co na ní bylo živého i neživého. Potom poručil zvednout kotvy a plul se zbylými loděmi dál.

n etrvalo to dlouho a dorazil do země, kde vládnul hladomor a drahota, takže lidé, aby se udrželi při životě, jedli jeden druhého. Při pohledu na tu bídu a všeobecný žal kupce pojal velký soucit a věnoval obyvatelům města svoji druhou loď i s nákladem a posádkou, takže mu zbyla jen ta jediná, na které se plavil on sám.

p luli dál a připluli k městu, před jehož branami stála vysoká šibenice a na ní visel nějaký ubohý hříšník. „Co ten muž udělal?“ zeptal se kupec. „Nezaplatil své dluhy,“ řekli měšťané: „a proto musí viset na šibenici, dokud krkavci nevyklovají všechno maso a provaz, na kterém visí, nezetlí.“ Kupec se zeptal: „Sundáte ho dolů a dopřejete mu důstojný hrob, když ty dluhy zaplatím?“ Tu se měšťané smáli a řekli, že to udělají velmi rádi. Potom šel kupec na svoji loď, prodal část nákladu, vyplatil tím oběšence a vystrojil mu důstojný pohřeb.

z těch skutků milosrdenství šly ovšem na kapitána poslední lodi mrákoty, neboť se bál, že by se mu mohlo vést jako těm dvěma kapitánům a jejich lodím, že ho kupec i s lodí daruje na nějakém proklatém místě.

j ak tak pluli dál, měli najednou na dohled ostrov, tu se kapitán rozhodl, že jakmile se kupec podle svého zvyku vylodí na břeh, aby se podíval, zda nemůže zase někomu pomoci, on s lodí odpluje pryč. Vymyšleno, uděláno. Sotva odešel kupec do přístavu, poručil kapitán zvednout kotvu a s napjatými plachtami plul pryč.

k upec ale zradu nezpozoroval, vydal se do vnitrozemí, aby se podíval, zda je ostrov obydlený. Tu se k němu donesl z dálky hrubý hlas, nadávky, zvuk biče a nářek, tak se tím směrem vydal, a když přišel na místo, uviděl muže, který měl v pluhu zapřažené místo koní či volů dvě polonahé dívky a oral. „Člověče, co to děláš?“ zvolal kupec: „Ženy nejsou zvířata do pluhu!“ „Jiný dobytek nemám,“ odvětil muž nerudně: „ty dvě děvečky jsem koupil na trhu a budu si s nimi dělat, co budu chtít.“ „Koupím je od tebe.“ pokračoval kupec a vytáhl z kapsy měšec. Blyštivé dukáty sedlákovo srdce obměkčily, takže kupci ty dívky s radostí prodal; však si spokojeně mnul ruce, jaký udělal dobrý obchod.

k upec podal jedné dívce svůj kabát, přes druhou přehodil plášť, aby se před ním nestyděly za svoji nahotu, a ptal se jich na rodiče, i odkud pocházejí. „Já jsem dcera bohatého krále,“ řekla ta krásnější: „a ona je moje komorná. Procházely jsme se v lese u zámku mého otce, když nás přepadli loupežníci a odvlekli nás na loď. Když jsme dorazili k tomuto ostrovu, prodali nás sedlákovi, u kterého jsme pracovaly zapřažené do pluhu až do dnešního dne.“ „Teď je vaše utrpení u konce,“ řekl kupec, když ten smutný příběh vyslechl: „v přístavu kotví moje loď, zavezu vás do vašeho království.“

a le když dorazili na břeh, kupec za své lodi uviděl jen stožár s vlajkami na obzoru a pochopil, že ho kapitán zradil. Takové zlé konání je všechny přivedlo k pláči, a tak prolévali hořké slzy, dokud se svého žalu nenasytili a nezačali snášet chrastí a proutí a listí, aby si na břehu postavili chýši, ve které pak bydleli. Obživou se jim staly rozličné byliny a kořínky, a zatímco dva sbírali a sháněli něco k snědku, ten třetí stál vždy nahoře na dunách, aby držel stráž, kdyby kolem plula loď.

j ednoho dne stál na stráži kupec, když tu na dívky na břehu zavolal: „Pojďte sem nahoru, vidím plachty!“ A když dívky vyběhly na dunu, vztyčili společně tyč, na kterou uvázali šátek jako znamení, že na ostrově jsou trosečníci a prosí o záchranu. Kapitán lodi znamení zpozoroval, zakotvil a poslal ke břehu člun, aby ty nešťastníky vyzvedl; a netrvalo to dlouho a byli opravdu na palubě a kapitán jim slíbil, že je vezme do nejbližšího přístavu, neboť on plul do jiné země, než byla ta, ve které vládl princeznin otec.

j ak tak pluli, potkali velké válečné loďstvo, a když princezna spatřila vlajku, která plápolala na stožáru, zvolala plná radosti: „To je loď mého otce! Milý kapitáne, vysaďte nás, nebude vám to ke škodě.“ A to také kapitán udělal, neboť to byl dobrosrdečný muž. Když námořníci na válečné lodi zpozorovali, že ta cizí loď od nich něco chce, zakotvili a admirál, který lodi velel, přijel na člunu a nemálo se podivil, když potkal princeznu a její komornou, neboť vyplul, aby ty dvě hledal, a našel je na širém moři, ačkoliv čekal, že je najde v daleké zemi ve službě jako otrokyně. Po tom, co kapitána druhé lodi obdaroval penězi a zbožím, vzal panny i jejich vysvoboditele k sobě na člun a námořníci veslovali zpět na křižník.

j en byli na palubě, ihned obrátili a s příznivým větrem pluli do říše, ve které byl princeznin otec králem. Cestou však admirála pokoušel ďábel: „Teď máš po hlavní ceně, protože král slíbil princeznu za ženu tomu, kdo ji osvobodí, ale ty to nebudeš! Dostane ji za ženu ten kupec a jednoho dne, až starý král zemře, stane se jeho nástupcem na trůnu.“ S takovými myšlenkami ráno vstával a v noci uléhal, takže by se nikdo nedivil tomu, že to nakonec nevydržel a jednoho večera, když stáli s kupcem na zadní palubě a povídali si, strčil do něj tak silně, že tento po hlavě spadl do moře a pohltily ho vlny.

n ebylo svědků jeho zločinu, kromě princezny a komorné, které se zrovna dívaly okýnkem v kajutě, a zděšeně vykřikly, když kupec zmizel z paluby. Ale to nedělalo admirálovi vrásky na čele, vešel k nim a pohrozil jim smrtí, pokud mu nesloží svatou přísahu, že králi řeknou, že to byl on, kdo je vysvobodil z otroctví. Ve smrtelné úzkosti složily dívky přísahu, a když křižník svoji plavbu ukončil a spustil kotvy před královským palácem, vypukl v celé zemi jásot a radost, všechen lid chválil a opěvoval admirála, že princeznu přivedl domů.

n ejvětší radost měl starý král, ten by nejraději hned vystrojil svatbu, jak slíbil, ale princezna ho prosila: „Tatíčku, počkej se svatbou jeden rok, ráda bych si vyhojila rány a jizvy a zahnala smutek, zapomněla na své utrpení, které mi přineslo otroctví.“ Tak mluvila, protože doufala, že se kupec z Boží milosti přece jen zachránil a najde ji. Pokud v roční lhůtě nepřijde, bude to znamení, že ve vlnách našel smrt. Král uznal, že takovou drobnost může dceři dopřát, a i když to admirálovi nebylo vhod, tak svatbu o rok posunul, jak si přála.

n áš Pán byl ke kupci na širém moři opravdu milostivý, neboť jak se vynořil z vln, připlul mu do cesty zlomený stožár, kterého se chytil a nechal se nést mořským proudem. Tímto způsobem plul den a noc a také následujícího dne až do západu slunce, kdy dorazil na malý ostrov. Tady se rozhodl zůstat, aby počkal, než kolem popluje nějaká loď, která by ho vzala s sebou. A protože byl unavený, vlezl si do prohlubně, kterou tam vytvořila větrná smršť, když ze země vyrvala mohutný dub i s kořeny, a přikryl se listím, aby se ochránil před večerním chladem; ale to mu pomohlo pramálo.

n ajednou, kde se vzal, tu se vzal, na okraj prohlubně usedl obrovský pták, zobákem si vytrhával z prsou jedno péro za druhým a házel je dolů na kupce, až jimi byl celý pokrytý, a potom uletěl pryč. „Vida, nyní náš Pán daroval měkkou a teplou peřinu,“ pomyslel si kupec a po tom, co se pomodlil, usnul a neprobudil se dříve, dokud mu do očí nesvítilo jasné slunce. Přes den si nasbíral vejce mořských ptáků, bobule a kořínky a jedl to, dokud se nenasytil; a tak to vedl celých dlouhých šest měsíců.

j ednoho rána, když otevřel oči, seděl na okraji prohlubně ten velký pták, otevřel zobák a řekl: „Vím, kam si přeješ, vstaň, přenesu tě přes moře.“ Jakmile kupec vstal, pták ho popadl pařáty, vznesl se s ním do vzduchu a letěl s ním přes oceán, až dorazili na pevninu. Tady se snesl na zem a řekl: „Teď pospěš do hlavního města, ať tam dorazíš dříve, než bude mít princezna svatbu s admirálem.“ Pak se ho černý pták zeptal, zda tuší, kdo je. „Kdo bys byl, velký černý pták.“ odvětil kupec. „Špatně,“ řekl pták: „já nejsem opravdový pták, ale duch toho ubohého dlužníka, jehož tělo si osvobodil ze šibenice, to je moje poděkování.“ S těmi slovy se opět vznesl do vzduchu a odletěl.

k upec si uřízl poutnickou hůl a vandroval od města k městu, od vsi ke vsi, přes hory i doly, cestou, necestou, celých šest měsíců, dokud konečně nedorazil do města, ve kterém byly všechny domy pokryty červeným suknem, a měšťané jásali a plesali. „Co se tu děje?“ zeptal se kupec hostinského, u kterého se ubytoval. „Vy jste asi přicestoval z velké dálky, že to nevíte?“ opáčil hostinský: „Dnes slaví svatbu královská dcera s admirálem, který ji před rokem vyrval z rukou loupežníků. Na zámku bude spousta dobrého jídla a pití, ale ne pro nás.“ „Tak to vyzkoušíme.“ mínil kupec: „Co se vsadit, že nám obstarám pečeni i víno z královského stolu?“ „Tak to vsadím dům a dvůr a vše, co na něm je.“ smál se hostinský, až se za břicho popadal, neboť jak by mohl nějaký přivandrovalec dostat víno a pečeni z královské tabule.

k upec se nedal odradit, požádal o inkoust a papír, aby napsal princezně dopis, ve kterém stálo, že se zachránil, přišel do města a prosí o jídlo, aby mohl zahnat hlad. To psaní zanesl pacholek na zámek, a když si ho princezně, která seděla ve svatebním šatě vedle admirála, přečetla, ihned poslala do podzámčí po sluhovi ten nejlepší kus pečeni a to nejlahodnější víno.

h ostinský rázem posmutněl, když uviděl přicházet královského sluhu, ale brzy se zase upokojil, neboť kupec řekl: „Tvého majetku ani domu si nežádám, jen si v pokoji vše ponechej.“ Zatímco takto mluvil, přijel zlatý kočár, sloužící požádali kupce, aby nasedl a vezli ho na zámek, kde čekala princezna i s komornou. Dívky kupce zavedly do komnaty, aby se umyl a oblékl si krásné šaty. Komorná mu měla pomoci, ale držela se raději dál, neboť se štítila té vší špíny. Plesk! Plesk! Dala ji princezna políček zleva i zprava. „Copak on se nás štítil, když nás polonahé a špinavé vykoupil od pluhu?“ zvolala rozzlobeně: „A dál nám svůj kabát a plášť, abychom se nemusely stydět za svoji nahotu?“

p otom kupce sama umyla a vykoupala, pomohla mu do královského šatu, který pro něj připravili, a vydali se do svatebního sálu. Admirál se úlekem málem skácel ze židle a propadl do země, ale starý král se zeptal: „Milé dítě, kdo je ten cizinec, kterého vedeš za ruku?“ Princezna odvětila: „Ať ti to řekne sám!“

k upec tedy vyprávěl, jak se vše událo, jak ho proradný admirál shodil přes palubu, aby se sám stal královým zetěm a následníkem trůnu. Potom si musel sednout na místo ženicha a slavil s princeznou svatbu, zatímco admirála pověsili na šibenici, a pokud ho neodřízli, tak tam visí dodnes a bude tam viset až do soudného dne. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Die Mädchen im Pfluge“ je ze sbírky lidových pohádek a pověstí „Volksmärchen aus Pommern und Rügen“ (1891) německého sběratele a folkloristy Ulricha Jahna (1861-1900). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila, po svém převyprávěla a poznámkami doplnila Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmov�
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmov�
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmov�
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmov�
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmov�
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmov�
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmov�
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmov�
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmov�
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmov�
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmov�
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmov�
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmov�
Honza Hlupec - Bratři Grimmov�
Honza Ježek - Bratři Grimmov�
Honza silák - Bratři Grimmov�
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmov�
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmov�
Husopaska - Bratři Grimmov�
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmov�
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmov�
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmov�
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak měl pasáček královské štěstí - Ulrich Jahn
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmov�
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmov�
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmov�
Jalovec - Bratři Grimmov�
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmov�
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmov�
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmov�
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmov�
Kocour v botách - Bratři Grimmov�
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmov�
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmov�
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmov�
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmov�
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmov�
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmov�
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmov�
Locika - Bratři Grimmov�
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmov�
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmov�
Modrovous - Bratři Grimmov�
Mordýřský zámek - Bratři Grimmov�
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmov�
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmov�
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmov�
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmov�
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmov�
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmov�
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmov�
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmov�
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmov�
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmov�
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmov�
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmov�
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmov�
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmov�
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmov�
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmov�
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmov�
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmov�
Oslíček - Bratři Grimmov�
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmov�
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmov�
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmov�
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmov�
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmov�
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmov�
Princezna na hrášku - Bratři Grimmov�
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmov�
Sedmero krkavců - Bratři Grimmov�
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmov�
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmov�
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmov�
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmov�
Šestero labutí - Bratři Grimmov�
Šestka táhne světem - Bratři Grimmov�
Šípková Růženka - Bratři Grimmov�
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmov�
Tři hadí lístky - Bratři Grimmov�
Tři hejkálkové - Bratři Grimmov�
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmov�
Tři přadleny - Bratři Grimmov�
Tři ptáčkové - Bratři Grimmov�
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmov�
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmov�
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmov�
Včelí královna - Bratři Grimmov�
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmov�
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmov�
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmov�
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmov�
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmov�
Željesboj - Bratři Grimmov�
Živá voda - Bratři Grimmov�



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons