Vlk a lišák u kožešníka v mořidle

Joseph Haltrich



To bylo toho dne, kdy si lišák a vlk hověli naloženi u kožešníka v mořidle, když tu lišák řekl: „Není-liž pravda, kmotře, že se nám tu leží pěkně pohodlně, to musíme být jistě v ráji! Ale řekněte mi, jak jste se sem dostal?“ Vlk mu odvětil: „Čert ví jak! Měl jsem hlad, tak jsem si zašel do ovčína, popadnul jsem jehňátko a spěchal s ním pryč. Tu na mě padli psi, ale já se jim ubránil, oba jsem ošklivě pokousal a šťastně utekl do lesa. Tam už jsem na žádné nebezpečí nepomyslil, když tu se náhle zablesklo z nějaké roury, zasmrdělo to a současně mě něco zašimralo na hlavě, až jsem z toho dostal závrať a ztratil vědomí. Od té chvíle nemám tušení, co se mi to dělo. Ale jak jste se sem dostal vy? Vyprávějte!“

Lišák se dal do vyprávění: „To ví jen pánbů! Snad skrze faleš a nevděčnost jednoho sedláka. Měl na svém dvoře dvanáct krásných slepiček a devět jsem si jich už odtamtud odnesl, ačkoliv stavěl na hlídku svoje psy, líčil na mne okovy, ale nadarmo, dostat mě nedostal. Chtěl jsem si odnést i desátou slepičku, ale ty dvě zbývající, Bůh je mi svědkem, ty jsem mu chtěl ponechat, a taky jednoho kohouta, aby měli potomstvo. Ale víte, co ten zlořečenec a nevděčník - ten sedlák snad byl sám ďábel – udělal? Odvolal psy, odstranil pasti a na číhanou do kurníku se schoval sám! Já blázen, jdu nic netušíc ke kurníku, stopuji a slídím dokola, nevidím ani psa ani žádnou past, vzduch je tedy čistý. Tak jsem šťastně dorazil až k dvířkům do kurníku, byl jsem úplně bezstarostný a slepě jsem skočil dovnitř a jemu rovnou do rukou. Pak jsem ucítil, jak se mi úží hrdlo, sotva jsem popadal dech, jako když máte silný zánět hrtanu, a za chvíli jsem ztratil vědomí. Co se událo pak, nevím.“

Tu vlk řekl: „Dobře se vám stalo, kmotře, vy trpíte za své hříchy, ale co jsem já tomu člověku v lese udělal?“ Lišák odsekl: „Držte hubu, vy žroute a hltoune, vám se stalo po právu, jste velký vrah a zloděj, ale já jsem nevinný!“

Ten spor by se určitě rozhořel silnými plameny, neboť by oba trvali na své pravdě a zle se servali, kdyby v tu chvíli nevešel dovnitř kožešník a oni oba neumlkli. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka "Der Wolf und der Fuchs beim Kürschner in der Beize“ je ze sbírky pohádek „Sächsische Volksmärchen aus Siebenbürgen“ (1856) německého filologa a folkloristy Josepha Haltricha (22.07.1822 - 17.05.1886). Z němčiny přeložila a pro vaši potěchu po svém převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková