Jak lišák sbíral borůvky

Anonym



Jednou se medvěd, vlk, lišák a zajíc vydali společně na borůvky. Sbírali celý den a na noc se uchýlili do lesní chatrče, kde pak borůvky snědli k večeři. Ale medvěd snědl jen polovinu svých borůvek a tu druhou položil na pec, že ji bude mít k snídani. Ostatním řekl: „Kdo mi ty borůvky sežere, bude synem smrti!“ A šli spát.

V noci přišel na lišáka hlad, tak vstal, připlížil se k peci a medvědovy borůvky spolykal. Až na tu poslední! Tu strčil vlkovi pod ocas.

Ráno se hladový medvěd hrnul na snídani a ta nikde. Zařval: „Kdo mi sežral borůvky?“ Lišák se měl pohotově k odpovědi: „Sežral je vlk! Jen se mu koukni pod ocas a uvidíš!“ A bylo to! Viník byl v mžiku dopaden a medvěd udělal, jak slíbil. Vlka na místě zabil a polovinu hned sežral. Tu druhou si zase odložil na pec, aby měl snídani a řekl: „Kdo mi toho vlka sežere, ten bude synem smrti!“

Další noci to nebylo jinak. Lišáka zase probudil ukrutánský hlad, tak se zvednul, připlížil se k peci a vlka sežral. Až na ten poslední kousek! Ten vzal a přilepil spícímu zajíci na čumák.

Ráno vyhnala hladového medvěda z pelechu mlsná slina, ale snídaně opět nikde. Zařval: „Kdo mi sežral toho vlka?“ A byl tu zase lišák, který věděl povědět: „Sežral ho zajíc! Jen se mu koukni na čenich a uvidíš!“ A bylo to! Viník byl v mžiku dopaden a medvěd udělal, jak slíbil. Zajíce na místě zabil a polovinu sežral. Tu druhou si položil na pec k snídani a řekl lišákovi: „Jestli mi toho zajíce sežereš, budeš synem smrti!“

Ale lišák se v noci bál víc hladu než medvěda. Vstal, připlížil se k peci a zajíce sežral. Potom v podlaze u stěny vyhrabal díru, kterou prolezl ven, aby zvenčí pořádně zatarasil dveře. Pak se vrátil do chatrče a spokojeně usnul.

Ráno, když medvěd vstal a dělal si laskominy na snídani, byl zajíc pryč. Tak se vrhnul na lišáka, aby ho na fleku zabil, ale ten se protáhnul dírou ve stěně na svobodu. Ale nebyl dost rychlý, medvěd ho chytnul za nohu. Lišák si však věděl rady. Popadnul suchou haluz, co tu ležela opodál, prostrčil ji skrze díru do chatrče a posmíval se: „Držíš haluz, ne moji nohu, ty hlupáku!“ Medvěd mu sednul na vějičku a nohu pustil, aby se vší silou zakousnul do haluze. A bylo to! Lišák byl volný! Nelenil a běžel do vsi a volal: „V lese v chatrči je medvěd, jděte a zabijte ho!“

Nu, a co bylo dál? Sedláci nikdy neměli rádi medvědy. [pozn1]




Poznámka 1 - Finskou lidovou pohádku „Die Tiere beim Beerenpflücken“ z němčiny přeložila, pro vaši potěchu po svém převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková