Dietmarova lžipohádka

Bratři Grimmov�



Teď vám něco povím o zemi Kdovíkde, kde jsem byl kdovíkdy. V té zemi po nebi létají jako střely pečení kohoutci, bříška mívají obrácená k nebi, zatímco biskupové jim berou směr k peklu.

Mlýnské kameny i kovadliny tam voraři plavívají po vodě jako dřevo, ropuchy tam pojídají ledovou tříšť; jedna měla takový hlad, že spolkla dokonce i radlici.

Jednou jsem tam potkal tři chlapy, kteří chytali na poli zajíce. Kráčeli mezi hroudami na chůdách a odráželi se berlemi; jeden z nich byl hluchý, druhý byl slepý, ten třetí byl němý a ptáte se, jaký byl ten čtvrtý? Nu ten byl přeci chromý.

A jak toho zajíce chytili? Inu chytře, jen poslouchejte. Slepý uviděl zajíce, jak si peláší přes pole, němý zakřičel na chromého, kterýžto ani malou chvíli nelenil a zajíce popadnul za krk. A hluchý? No ten nedělal nic, protože celý ten čas hrál na dudy.

O kus dál jsem potkal lodníky, co chtěli plout po zemi, a tak napjali plachty, do kterých se opřel vítr a oni uháněli přes širošírá pole, až dopluli na jednu vysokou převysokou horu, kde se pak bídně utopili.

Je to podivuhodná země Kdovíkde, rakové jsou tam tak rychlí, že si troufnou i na zajíce; krávy tak čiperné, že žijí na střechách domů, a mouchy tam mají velké jako kozy. Tak, tak.

Nu, teď by měl někdo otevřít okno, aby mohly ty moje lži vyletět ven. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka „Das Dietmarsische Lugenmärchen“ (KHM 159) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů Kinder-und Hausmärchen (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny přeložila, pro vaši potěchu po svém převyprávěla a poznámkami doplnila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková